Říjen 2015

Zázrak věčnosti 9.kapitola

27. října 2015 v 20:43 | Purdy Girl |  FF
Tak tohle je poslední kapitola, co jsem měla napsanou předem. Další už budou psaný z místa :D Tak příjemný počteníčko přeju :3


Keithlin
"Tada"., zvolala jsem a odhrnula červený závěs. Měla jsem na sobě černý korzet s mašličkami, černými saténovými podvazkovými pásy a černými silonkami. "Slší ti to.", řekla mi Juliet." A teď jsi zkus tohle.", rvala mi Sammi do rukou modročernou krajkovou podprsenku a stejné kraťáskové kalhotky. "Já si zkusím tyhe. Ty by se mohli Jinxxovi líbit.", zasmála se Sammi a zmizela v kabince. Nakonec jsme vykoupili snad celý obchod. A tak jsme každá měli překvapení pro naše miláčky.


Venku už padla tma. Byla jsem v koupelně. Měla jsem na sobě ten černý korzet s podvazky. Rozčesala jsem si vlasy a podívala se na sebe do zrcadla. Ashley čekal v posteli. Otočila jsem se, otevřela dveře a vstoupila do pokoje. Opřela jsem se o dveře a nechala se od Ashleyho přejíždět pohledem. Svojí přirozenou rychlostí vstal z postele a přemístil se ke mně. Svoje ruky položil na moje boky. "Jsi nádherná. Jako vždy.", usmál se a dravě mě políbil. Přemístili jsme se do postele.
Ashleymu se to prádlo opravdu moc líbilo. Byl den školy. S holkama jsme vyrazili. Sammi měla svoje černočervený vlasy natočený do loken. Měla na sobě bílou trochu průhlednou košili zastrčenou do hnědých riflí. K tomu měla bílé boty na podpatku. Julietini vlasy spadali v lesklých bloňdato-hnědých loknách pod její lopatky. Na sobě měla červený svetr-z jednoho ramena ji zklouzl dolů-,měla na sobě světlé modré rifle a černý boty na podpatku.

Já měla svoje vlasy normálně rovný. Na sobě jsem měla černý svetr, bílé rifle a černý tenisky na podpatku. Jakmile jsme vkročili do budovi, všechy oči se upřeli na nás. Prošli jsme chodbou zaujaty svým vlastním hovorem. "Tak co holky? Ukázali jste jim to?", zeptala jsem se a musela se zasmát při té vzpomínce. Ashleymu se to totiž víc jak líbilo. "Jinxx už to viděl", usmála se Sammi."Andy už taky." Všechny tři jsme se zasmáli. Cítila jsem se konečně jaksi normálně.
Došli jsme do třídy. Byla jsem na střední. Poslední -maturitní-ročnk.
Šli jsme na oběd. "Hej, kdo to je?", přiskočil k nám černovlasý kluk. Jeho oči byly tmavě hnědé-až černí-a olemované hustými černými řasami. "To je Keithlin. Bydlí s náma.", vysvětlila mu Juliet. "Ahoj. Já jsem Ed.", usmála se na mě. Rozpačitě jsem mu úsměv oplatila. "Ahoj já jsem Lesllie,", přihnala se blonďatá dívka s vělkým výstřihem. Vedle ní se objevila zrzavá dívka, která se později představila jako Ebby. A pak tam přišel blnďák s modrýma očima. Zack-bratr Leslie.
Na oběd jsme s nimi seděli. Rozpačitě jsem hleděla na Sammi a hledala u ni odpověď na moji nevyřčenou otázku. Naklonila se ke mě a zašeptala. "Zapoj se do debaty. Nevšimnou si že nejíme. Neboj." Přikývla jsem. "Vy na tuto školu chodíte už od prváku?", zeptala jsem se.Otázka byla mířená na všechny, ale odpovědi se ujal Ed."Jo chodíme. Poznali jsme se až tady ale jsme nerozlučná parta." "Juliet se Sammi mi o vás nic neříkaliy."
"Taky se s náma do dneška nebavili.", zašeptala Leslie ale nevěděla, že jsme ji s holkama slyšeli. "Už víte jaký bude téma maturiťáku?", prořízla ticho Sammi. Mile se usmívala na Eby. Vsadila bych se, že Sammi s nimi komunikovala o něco víc jak Juliet."Ne, o ničem novém nevím.", zakroutila hlavou Lesllie a ukousla si další sousto svého toastu. "S radou jsme se dohodli na téma "věčná láska".", řekla Sammi a významě věnovala nám s Juliet svůj pohled. "Láska až za hrob.", řekla Eby. Kluci mezitím začali debatovat o tom, koho pozvvou..
Zack pozve Eby a Ed přemýšlel o Ericee, která s náma chodila do třídy. ""Rada? Jaká rada?". "Znáš Sammi Keith. Miluje aranžování, dekorace a modu. A tak si nebmohla nechat ujít konkurz o hlavního čelna rady. Vyhrála. A tak navrhuje a organizuje všechny školní akce.", vysvětlila mi Juliet.
Šli jsme k autu, když si mě Ed odchytil. "Keith?" "Ano Ede?" "S kým půjdeš na maturák."? "No já pokud půjdu tak asi s přítelem." Vykulil oči. "Ty máš přítele? "No mám no."Už to tak bude,"zasmála jsem se.
Tak, a je to tady. Budu ráda za názor:3 Jinak přeji vám krásný prázdniny Užívejte si volna, relaxujte a šetřete se. Papa :)

Moje milovaná osoba :3

21. října 2015 v 18:01 | Purdy Girl |  Ostatní
Takže..:3
není nic lepšího, když máte po svém boku osobu, která vás tahá ze všech sraček života a stojí při vás.
Nikdy neodejde. Víte, že mu můžete říct absolutně všechno. Můžete ho poprosit o pomoc. Můžete ho klidně vzbudit o půlnoci ale on bude ten, kdo bude připran vám pomoc když to bude potřeba.
Tomu se říká láska. A tomu se taky říká vztah.
Já mám ten nejlepší vztah na světě:3 Miluju ho z celýho svýho srdce. Vždycky když se máme sejít, už několik hodin předem jsem nervózní. Když už ho z dálky vidím, srdce se mi rozbuší tak moc, že se bojím že mi vyskočí z hrudi. Stačí pohled na tu dokonalou osobu, a já se najednou usmívám a svět je daleko krásnější.
A co ne vůbec nejkrásnější je to, když mě pevně obejme, políbí mě a zašeptá to krásně: Miluji tě.

Každý by měl mít někoho takového, kdo je pro něj vším.

Ti, co tenhle blog delší dobu sledují, ví čím jsem si prošla(byl tu docela dlouho článek o tom ale nedávno jsem ho vymazala). . Nebylo to jednoduchý období. A trvalo dlouho..mělo mnoho chvil, kdy jsem byla nahoře ale pak dole. Asi ořed rokem se mi zhroutil život-nebo aspoň tak jsem si to tenkrát brala. Teď ale vím, že kdyby se to nestalo, nebyla bych teď se svým přítelem, který je promě vším.

Vždycky když je mi špatně, můžu mu to říct. Nemusím se bát předsudků, nebo obviňování. Můžu si k němu kdykoliv přijít pro radu.

Není nic hezčího, než když se na mě podívá těma svýma modrýma očkama a zašeptá že sem krásná. Že jsem jeho beruška:3
Je to nádherný. Stačí jeden pohled a v břiše se mi objevují ti pověstní motýlci.

Náš vztah je dokonalý-občas jsou těžší období(tak jako u každého vztahu), ale já ví že to všechno překonáme protože my jsme si prostě souzeni. Aspoň já v to věřím :3


Miluju tě lásko :3

Zázrak věčnosti 8.kapitola

21. října 2015 v 12:31 | Purdy Girl |  FF
Tak jo, jsem tu s novou kapitolkou! Je trochu kratší než obvykle, tak doufám že se nebudete zlobit!:P Příjemné počtení přeji :))

Ashley
"Je dobrá.", podotkl jen tak mimochodem Jinxx. "To teda." Jinxx uměl taky dobře bojovat, ale yvynikal spíš v taktice. "Zajímalo by mě, kdy se Rosa vrátí." "Co?", nechápal jsem. Jinxx se smutně pousmál. "Znám ji. Ona nepřišla jen tak náhodou. Něco plánuje ale já nevím co. ALE VÍM, ŽE NEODEŠLA. jAKMILE JEDNOU PŘÍJDE, JE TĚŽKÉ SE JI ZBAVIT. mYSLÍM DOOPRAVDY ZBAVIT.
Zvrčel jsem. "Nenechám ji aby tě podruhé zničila." Jeho ruka mi přistála na rameni."Já vím Ashi. Ale vypadá to že si to budu muset vyřešit sám." Tentokrát jsem se k němu otočil čelem a věnoval mu celou svoji pozornost. "Nechceš za ní snad jít, že ne?", zeptal jsem se. "Ještě nevím, jakým způsobem ji zkontaktuji, ale chc to s ní všechno vyřešit a definitivně ji vymazat z mého života." Povzdechl jsem si. "A nechceš s tím pomoc" Jinxx zavrtěl hlavou. "Ne. tohle jsimusím vyřídit sám." Nelíbilo se mi to. Měl jsem o Jinxxe strach. I když nemůžu ho podceňovat. On je opravdu dost chytrý. Zajímalo by mě, jestli Sammi o jeho plánu ví. No, nejspíš to věděla dřív než se on sám rozhodl...

Sammi
Keithlin už asi po druhý spadla na zem. Nesoustředila se. Její hlava byla plná myšlenek na sex s Ashleym. Zakoulela jsem očima. Ona je ještě prostě ještě moc mladá. Až bude žít nějaký to století, naučí se myslet i na něco jiného. Znovu skončila na zemi. "Keithlin soustře%d se.", pokáral ji Andy.
Najednou se vedle mě objevila Juliet. Stáli jsme za domem, asi 5 metrů od Andyho a Keithlin. "To je Ashley tak dobrej v posteli?", zasmála se. "Jak vidíš tak asi ano. Keithlin toho má plnou hlavu." Juliet se zasmála. "Když jsme u toho, vy s Jinxxem jste taky zrovn a nebyli potichu.", neodpustila si Juliet.
Dloubla jsem ji loktem pod žebra. "Hele nech toho." Andy se podíval na Juliet a zakřenil se. Celou dobu nás poslouchal. Ani mě to nepřekvapovalo. Slyšela jsem Jinxxe a Ashleyho, jak spolu v ařemluví o ROse. Cítila jsem jak mi oči zčernaly. Rosa. Ona...ta pírka blížila Jinxxovi tk nehorázným způsobem. Nesnášela jsem ji z celého svého srdce. Jinxx za ní chtěl jít Chtěl ji zkontaktovat. Viděla jsem to. Nešlo mi o to, že bych se bála že ho získá zpět, to ne. Jen se bojím, žemu ublíž. Povzdechla jsem si. "Copak?", zašeptala ke mně Juliet.
"Rosa." Tohle jediné jméno o 4 slovech stačilo k tomu, aby to všechno JUliet pochopila.

Keithlin
Skončili jsme s tréninkem když začalo rozednívat. Šla jsem do sprchy a umyla ze sebe všechnu tu špínu a bahno z vlasů. To oblečení jsem rovnou vyhodila...Bylo prothraný, špinnavý a prostě celý zničený.
Vylezla jsme ze sprchy, osušila se a oblékla se do černého trička s výstřihem a bílé protrhané rifle. Jizvu na krku po kousnutí jsem zamaskovala make-upem a přehodila pak přes ni sovje rovné usušené vlasy. Oči jsem protáhla černou linkou a řasy jsem přejela maskarou. Byla jsem kočka. "Sammi, můžu si prosímtě půjčit auto?" Její pravé dokonale uravené obočí vystřelilo vzhůru. "Dobře." Pohotově jsem chytila klíčky od auta, vzala si kabelku s doklady, penězi a mobilem, a zamířila jsem do garáže. Už jsem startovala, když se otevřeli dveře a na místo spolujezdce se posadil Ashley. "Kam jedeš?", chtěl vědět.
"Do školy. Jdu se zapsat.ů "NNa jakou?" "Na tu, kam chodí Sammi a Juliet." "Pojedu s tebou." "To nemusíš zlato.", snažila jsem se ho přemluvit. !Ale já chci.", stál si na svým. "Tak dobře.", usmáála jsem se. Ashley se naklonil a políbil mě. Vyjela jsem z garáže a zamířila jsem k mojí budoucí škole. Asi za 30 minut jsme tam dorazili. Vystoupily jsme z auta a ruku v ruce jsme zamířili ke kanclu.

Se zápisem nebyl nejmenší problém. Zítra nastupuju do školy, do třídy budu chodit s Juliet a Sammi. Hnedka jak jsem jimi to řekla, Sammi zavelela, že musíme jít nakupovat učebnice a tak. A samozřejmě i oblečení. Sammi vzala kreditku, rozloučili jsme se s klukama, nasedli jsme do auta a odjely. Asi za hodinu jsme dorazili k velkýmu nákupnímu centru. Hned jak jsme vysttoupili, všichni muži v dosahu 20 metrů se otočili k nám třem. Nojo, byli jsme rkasavice, to musím uznat. Namířili jsme si to do obchoďáku a vešli do prvního obchodu.
Za necelou hodinu jsme byli ověšeni nákupními taškami. Procházeli jsmee se obchoďákem. "Hele Keithlin! Nechceš udělat Ashleymu překvapení?", zeptala se JUliet. Sammi se toho okamžitš chytla, a už mě strkala do obchodu se spodínm prádlem.

Zázrak věčnosti 7.kapitola

18. října 2015 v 18:50 | Purdy Girl |  FF
Ahojte! Tak tady je další díl!:3 A Aydee děkuji moc za podporu:3
"Proč ti říkal brouku? Kdo to byl?", chtěla jsem vědět. "Jinxxova dávná přítelkyně...chodili spolu, měli se dokonce vzít ale pak Jinxxovi ublížila. Měla dalších 5 mužů. Jinxx se s ní kokamžitě rozešel a vyhodil ji z domu. Navíc to nebyla vegetariánka jako my. S Rosou se nemáme zrovna moc v lásce. Nenávidím ji za to, jak Jinxxovi ublížila. "Ale je to minulost. Teď mám Sammi a jedině ona je můj život." "Ty jsi můj život Jinxxi.", usmla se na něj Sammi a políbila svého manžela. Usmála jsem se. Všichni si prošli těžkými časy, a přesto se dokázali podržet. A milovat. Šla jsem k sobě do pokoje. Zastavila jsem se iu okna a dívala se z něj na les. Byl tk krásný. Tak velký. Něčí ruce se mi obmotaly kolem pasu. Ashley. Položil si hlavu na moje rameno. "Není ti nic andílku?", zašeptal. "Ne,..jen ppřemýšlím. Opravdu mě vymažete z rodiny?" Ashley si mě otočil k sobě. "Ne, to určitě ne. Jsi moje láska Keithlin. Miluju tě. A pokud tu budeš chtít zůstat, budeš tu moc být se mnou navěky."
Zahřálo mě to u srdce. "Já tě taky miluju Ashley. Ani nevíš jak moc. A děkuji." "Stoup,a jsem si nan špičky a políbila ho. Zase jsem se cítila trochu jako člověk. Jsem do něj zamilovaná. Bláznivě zamilovaná. Jeho ruce mi sevřely ruce. "Miluju tě. Miluju tě.Miluju tě.", šeptal mi mezi polibky...

Jinxx
Stál jsem za domem a dííval se do lesa, kterého by lidské oči označly za tmavý. Ale já ne. Viděl jsem, cítil jsem a slyšel jsem všechno, co se v lese dělo. Mezitím se jedna část mého mozku starala o Rosu. Sice jsem na ni nikdy nezapomněl, a na bolest mi způsobila taky ne, ale postupem času jsem se naučil n ně ni nemyslet. A ona? Ona se tu jen tak objeví, zničí nám dveře a vyleká Keithlin. Cítil jsem k k ní takovou zlost. Takovou nenávist. Jinxxi, jsi v pohodě?", uslyšel jsem Sammi, jak šeptá ještě v domě. Během vteřiny byla vedle mě. Otočil jsem se k n a chytil ji za boky. Políbil jsem ji. "Ano, jsem v pořádku. Jen...jen mě to rozčílilo." Palcem se mi snažila zahladit vrásku co se mi udělala mezi obočím. "Zapomeň na ni." Sammi se rozemsála. Chvíli jsem se soustředil a pakse taky zasmál. "Vypadá to, že AAshley s Keithlin mají o zábavu postaráno." Slyšeli jsme vjejich vzdechy a steny. Sammi mě vzala za ruku a dotáhla mě do naší společné ložnice.

AAshley
Pozval jsem Keithlin na večeři. Byla to krásná restaurace na konci ulice. Chodili tam lidé, avšak zaměstnanci a většina návštěvníků patřilo mezi upíry. Kate na sobě měla černé tričko-záda měla z krajky a k tomu černé upnuté džíny a červené lodičky. Já na sobě měl černou košili, černé kalhoty a svoje kovbojské boty.
Odsunul jsem Kate židi, aby se mohla posadit. Objednal jsem nám láhev toho nelepšího červenéo vína a pak jsme si dali salát s malými kousíčky syrového krvavého zvířecího masa. Keithli byla nádherná. Její-teďka červené-oči se na mě dívali. Jako bymnou mohla prohlížet až do mého nitra. Já ji pohled opětoval. Celý večer jsme se bavili o všem možném. Čas utíkal rychle, a tak jsme byli za chvíli jedinými hosty restaurace.
Zaplatil jsem za nás a vzal Keithlin na procházku. Procházeli jsme se čtvrtí. I když bylo pozdě, ulice žila. Bylo tu rušno. Spousta lidí jen tak seděla na schodech od domů a nezávazně konvezrovali Taky tam bylo pár feťáků. S keithlin jsme měli propletené prsty. "Cítíš to Ashi?", zastavila se z ničeho nic Keithlin. Zpozrněl jsem a ochutnal vzduch. Krev. Někde poměrně blízko byla krev. A nejspíš i zdroj té krve. "Možná se někomu něco stalo. Měli by jsme se tam podívat Ashley." Přikývl sem. Zabočili jsme do nejblizší uličky a vyšplhali jsme se na střechu domu. Potom jsme to vzali svojí přirozenou rychlostí po střechách a během miuty jsme byli na místě.Přímo před námi leželo zkrvavenétělo dívk, nad kterým se skláněl jakýsi kluk. S Keithlin jsme se na sebe podívali a přikývli. Seskočili jsme na zem. Keithlin šla k dívce a začala ji utěšovat. Pak začala volat záchranku. "Co jsi ji udělal?", zavrčel jsem na něj. Tomu klukovi mohlo bejt něco přes 20. Byl značně vykolejený u naší přítomnosti. Apoň v tomhle byl rozumný. "Odpověz mi!" "Nic. Jen jsem chtěl aby m dala prachy. A ona nechtěla tak-" "Tak jsi ji musel ublížit.", dokončil jsem za něj větu. V tomhle nemusím být Sammi, abych věděl proč to udělal. "Seš jen hajzl. Opovaž se ještě někomu ublížit, nebo si tě najdu.", zavrčel jsem na něj znovu, když jsem mu rukou drtil krk. Pak jsem ho pustil.Z dálky se ozývala přibližující siréna sanitky. "Musíme jít Keithlin." Přikývla. Pohladila dívku po vlasech. Pak jsme se dostali na střechu a namířili si to k autu.
"Doufám, že to přežije.", řekla tiše Keithlin v autě. Chytil jsem ji za ruku a jemně ji zmáčknul "Určitě ano. Doktoři ji dají do pořádku.",uijstil jsem ji. "Byla jsi dokonalá lásko." "Co?", podivila se.
"Pořád jsi novorozená, pamatuješ? Tvůj hlad je pořád příliš velký, ale přesto jsi to zvládla a zachránila té dívce život." "Ale ty taky.", připoměla mi. Usmál jsem se. Tahle upírka budemíít totiž vždycky poslední slovo.
Když jsme dorazili domů, řekl jsem co se nám přihodilo. Všichni byli na Keithlin pyšní-včetně mě. Druhý den začala Keithlin trénovat s Andym...

Andy
"Nejdřív tě naučím základy boje, pak se vrhneme na rozvíjeí tvého daru. Připravená?",zeptal jsem se a usmál se. Na proti mě stála v předklonu Keithln. Vlasy měla spletené do dlouhého copu. Na sobě měla modré triko a rifle. Já měl na sobě tmavě modrý triko s MISFITS a černý protrhaný džíny. Věděl jsem, že nás Ashley z pokoje pozoruje, Nejspíš má strach, že ublížím jeho přítelkyni. "Tak jo."
Rozběhl jsem se proti ni. Ona mě bez sebemenšího problému přeskočil. Tak hsem se otočil, rozběhl se proti ní znovu a tentokrát se mi podařilo podrazit nohu. Keithlin byla mým výpadem překvapená a svalila se na zem. Během mrknutí oka ale byla zpátky na nohou. A teď to byl a ona, kdo zaútočil. Uhýbal jsem jejím výpadům. Byla sice teprve začátečník, ale bít se uměla. Skončila mi za zády a využila mého chvilkového zmatení a zkroutila mi ruku. Pak-když mě měla spacifikovaného-mrskla se mnou o zem. "1-1 Andy.",zasmála se, když jsme se oba postavili na nohy. Najednou byla zase na proti mně. Podlezla mě a složila mě na zem. Byla docela dobrá. A takhle jsme pokračovali až do té doby, než padla tma. "Máš ještě na to, aby jsi zkusila svůj dar?", zeptal jsem ji. "Vypadám snad, že na to nemám?" LTo určitě ne.", usmál jsem se. A tak jsme začali..

Ashley
Sledoval jsem je z okna. Keithlin bojobala tak ladně a přirozeně. Musel jsem se zasmát, když Andyyho s kusem země zvedla do vzduchu. On byl chvíli zmatený, pak po ní vrhl elektrickou ouli. Ona se jí jen tak tak vyhla. Zamračil jsem se. Tohle se mi nelíbilo. Mohl jí ublížit. Nejradši bych tam vlítl a seřval Andyho. Ale nemohl jsem. Protože on ji musí naučit bojovat. Jestli má v tomto světě přežít, musí se naučit bránit. A Andy je v boji dobrý. Uslyšl jsem Jinxxovi kroky a během zlomku vteřiny jsem ho uviděl vedle sebe.

Tak, tady je další kapitola. Doufám, že se to aspoň trošičku líbilo.:)

Zázrak věčnosti 6.kapitola

17. října 2015 v 19:30 | Purdy Girl |  FF
Tak a tady máme novou kapitolku! Doufám, že se bude líbit. Přeji příjemné počtení :¨)

Kaithlin
"Ano Sammi?" "Keithlin, ty jsi to udělala, že?" "Co jsem udělala?"? necháala jsem."Proč jsi se s ním vyspala?" "Jak to víš?!" Věděla jsem přesně, že protočila oči. "vDÍM DO BUDOUCNOSTI, PAMATUJEŠ?" zNERVOŹN+LA JSEM. vYBĚHLA JSEM VEN DO LESA, ABY NÁS aSHLEY NESLYŠEL. "a NENÍ TO JEDNO? jE TO PŘECE MOJE VĚC.", BRÁNIA JSEM SE. "jEDNO TO NENÍ. jSI TEĎ Z TOHO ZMATENÁ, A TO JE ŠPATNĚ." "sAMMI PROSÁM, NEŘEŠ TO." "Cítíš k němu něco?" Povzdychla jsem si."Já...asi ano.Ale on ke mně nic necítí." Sammi se zasmála. "Co je tu k smíchu?!", vyubuchla jsem "Nic. Keithlin. Však se to dozvíš. Ode mě ale ne." Zavrčela jsem. "Už musím jít. Jdeme s Jinxxem na lov. Zatím pá Keithlin." SAmmi to položila. Dala jsem si mobil do kapsy a jakoo bych v tom momentě zamrzla. Myšlenka se mi zmatěně a neuspořádaně honily hlavou, a já z nich byla dost zmatená. Pomalu jsem ani nevěděla kdo jsem. Asi se z toho všeho zblázním...
Juliet
"Ashley je takovej hajzl. Jediný co umí je přeříznout kadou holku.", vrčela jsem rozčíleně. "Jul ale ono to až zas není tak pravda.", upozornila mě tajemě, a něco v jejím hlasem mi říkalo, že toho v víc než já. Povytáhla jsem obočí a čekala, co z mé sestry vypadne. "On ji miluje. Od první chvíle, co ji spatřil. V mojí přítomnosti se snažil yslet na něco jinýho, například nad tím, kdo vyhrál Miss 2009. Ale jednou mu to přece uteklo a já aspoň na zlomek vteřiny uviděla, jak moc ji miluje." "Co"? , tobylo to jedině, na co jsem se zmohla. "No je to tak." "A keithlin to ví?" Sammi pokrčila rameny. "Nevím, jestli ji to řekl." "A proč ji to neřekneš ty?", nechápala jsem. "Není to moje věc. To ji musí říct jenom Ashley." "Tak to se toho nedočkáme." "ALE JO. Určitě někdy ano. Aspoň teda doufám.", usmála se Sammi a objal aJinxxe kolem pasu. Ten ji na oplátku políbil do vlasů. NApadlo mě, jestl takhle někdy uvidím Keithlin s Ahleym.
Ashley
Když se Keithlin honidu nevracela, šel jsem ji hledat. Její pach zeslábl, ale pořád byl dostatečně silný na to, abych jimohl vystopovat. Bwhem pár minut jsem ji našel. Ležela v trávě schoulená do klubáčka. Vypadal strašně zničeně, skoro jako by byla člověk. Její pohled byl prázdn a přesto všeříkající. Bylo v něm tolik zmatu a sutku. Vsadil bych se, že kdyby mohla plakat, našel bych ji tu celou ubrečenou. Ale ona nemohla plakat. Tu možnost jsem i vzal. Zaťal jsem ruce v pěsť.
Jsem zvíře. Monstrum. Pomalým krokem jsem k ní přiblížil. Dřepl jsem si k ní a pohladil ji po hlavě "Keithlin, co se děje?" V tu chvíli se jí z úst vydral ten nejbolestnější sten co jsem kdy slyšel. Rvalo mi to srdce na kousky. Nechal jsem ji aby se vyřvala. Když přešla do smutbého kňučení, opatrně jsem ji vzal do náruče a a zamířil do chaty. Tam jsem ji položil do postele a lehl si k ní. Zády se pírala o moje břicho. Celých 48 hodin jsme takhle strávili. Pak konečně promluvila. "Miluju tě." Ta slova z ní vyšla tak nečekaně. "Já tebe přeci taky andílku." Otočila se na mě a v očích jako bych jí viděl otazníky. "Řekl jsi mi ale úplně něco jinýho, pamatuješ?" "Já vím Keith..ale to nebyla prabda. Pravda je jen jedna a to ta, že tě miluju. Už od první chvíle." Značnou dobu jsme jen tak leželi a dívali se na sebe. Pak se pomalu spojila naše rty dohromady. Jakobych cítil všechnu tu energii, která třímala v jejím krásném těle.
Klidně mohla tento svět zničit-pouhým mrknutím oka. A nebo ho stejně tak mohla onohatit různými věcmi, které si lidstvo ani nedokáže představit. :Nezajdem na lov?", navrhl jsem. Keithlin přikývla a tak jsme vyrazily. Běželi jsme lesem a namířili si to do velké rozlehlé planiny. Nikdo tu nebyl na míle daleko. V dálce jsme zpozorovali stádo jelenů. Keithlin nasála ten jemně pálivý pach do nosu a její oči téměř okamžitě zčernaly. Jako neřízená střela vyrazila ke stádu. Nebyla zkušená a tak je vyplašila. Ovšem to ji nějak nezabránilo skolit toho největšího jelena. Pořád byla rychlejší jak vyplašený jelen.
Zahřálo mě u srdce. Byl jsem na ni pyšný. Sám jsem pak vyrazil a skolil druhho největšího jelena. Během chvíle jsme pozabíjeli celé stádo. A nutno dodat, že to nebylo malé stádo. Patřilo jedno k těm větším. Jedno stádo čítlao 20 jelenů.
Keithlin
Během 2 měsíců se situace uklidnila a tak jsme s e mohli vrátit domů. Hnedka nás přivítali Sammi s Jinxxem, Juliet s Andym. "Tak jak bylo?",vyzvídala hned Sammi, i když valnou většinu věděla z našich myšlenek. "Jo, bylo dobře.", usmála jsem se.
Andy se nabídl, že se mnou bued trénovat můj dar.A to tak, abych ho byla schopna využívat a ovládat jej. Přece jen, mohla bych tím někomu ublížit. V tom se ozvala hrozná rána a celý dům se otřásl v základech. "Co to ksakru bylo?!", chtěla jsem věděl. Odpovědi se mi nedostalo.
Najednou vchodové dveře odlétly a ve vytvořneé díře se objevila rusovlasá upírka. Její vlasy se kroutily ve vlnách asi pod lopatky. Její oči nyly červené jako krvvá tůně. Doufám, že nejdu nevhod.", řekla falešně upírka a děsivém úsměvu ukázala svoje špičáky. "Roso.", zavrčel temně Ashley. "Ano brouku?" Při tom slově jsem sebou trhla. Jakže mu to řekla? Brouku?Dělá si ze mě srandu? Už jsem po ní chtěla vystartovat, když mě Andyho ruce zadržely. "Co chceš? Neříkal jsem ti snad minule, že už tě nechi NIKDY vidět?""Říkal." LA čemu jsi na tom nerozumněla, že jsi sem vtrhla jako tornádo a zničila ám dveře?! "Ty dveře by měly být to poslední, o co by jsi se měl starat Asgi.", zavrněla upírka a přesto bylo v jejím hlase něco strašidelného."Vypadni. Nemáš tu co dělat." "Nevyháněj me Ashley. Víš moce dobře, jak to nemámané zklamání. "Je smutné,, že tu nejsem vítaná, když to kdysi býval i můj domov." "Je už to dlouho, co jsi tenhle dům mohla považovat za svůj domov. Teď už tu nemáš místo. Vrať se odkud jsi přišla a nenuť mě ti ublížit.", šeptal Jinxx ledově potichu.
VVůbec jsem nechápala, co se tu děje. Že tu ta upírka kdysi bydlela? roč? A co je vůbec zač? Tolik otázek a žádná odpoveď. Začínalo mě to pomalu deprimovat. A taky nehorázně srát. Kdo je ta žena a co pohledává u nás doma?! Ano, už to tu beru definitivně jako svůj domov. Místností se rozlehl její smích. Znělo to jako vraní krákání. "Ale Jinxxi, Jinxxi. Ty jsi nikdy nebyl a ani nikdy nebudeš schopný mi ublížit." "Proč myslíš Roso?" "Protože mě pořád miluješ." "Cože?
Jinxx zavrtěl hlavou. "Už je to nějaký ten pátek co k tobě cítím jen čistou nenávist a odpor. A teď už prosím odejdi." Rosa zamlaskala. "Čekala jsem teda vřelejší přivítaní. Takhle se chováte k rodině?" "Ty už do ní nepatříš." " A ty,ukázala na mě, takhle dopadneš i ty. Vymžou tě z rodiny a budeou dělat že neexistuješ a-" "To by stačilo Roso. Vypadni a okamžitě, nebo tě roztrhám na kousky.", vyštěkl Ashley. Rosa na nás zavrčela a pak konečně odešla. Během vteřiny byla pryč. Nebýt té díry po dveřích, neřekla bych co se tu právě stalo. Všichni mlčeli. "Jak to myslela, že tak dopadnu? A kdoto vůbec byl?"

Tak a protože jsem svině, nechám takhle otevřený konec:P Přísští kapitolu se dozvíte víc. Prosím vás o komentáře, strašě moc by mě to potěšilo:3

What's wrong with me?..

8. října 2015 v 20:07 | Purdy Girl |  Ostatní
Ani nevím kam pod co dát tento článek, tak jsem ho šoupla do "ostatních"
Am..zrovna teďka mi není nějak veselo. Zítra jsi du zkoušet šaty na prodlouženou a mám odcela hrůzu z toho, že se nevlezu do šatů. Mám pocit že jsem tlustá... Jen pro info: Jsem 158 cm vysoká a vážím 54-55 kilo.
Um..snažím se každý den cvičít a jíst co nejméně sladkýho nebo tučnýho. Nemám svoje tělo ráda..už docela dlouhou dobu...asi tak 3 roky..ale ne že bych svoje tělo neměla ráda permanentněě denně tři roky ráda, mám ho ráda občas jsem na něj pyšná ale jsou období kdy ho úplně ze všeho nesnáším.
Mám kamarádku, která teď leží v jedné nemocnici, bojuje s anorexii..má 33 kilo..je vysoká asi 165 cm..a já vím jak se cítí, a hrozně mě bolí že ji nemůžu pomoc jinak, než telefonáty:( Ale ěřím, že se z toho dostane:) Musí.
No, a já vím že to s cvičení nechci přehnat, protože nechci skončít taky v nemocnici. Ale u mě to není moc pravděpodobný..mám k anorexii ještě hodně daleko :D
Takže, kdo to dočetl až sem děkuji..za to že apsoň se můžu vypsat z toho, co cítím.Ne že by to nějak moc pomáhalo, ale aspň něco!! :D

Zázrak věčnosti 5.kapitola

5. října 2015 v 19:59 | Purdy Girl |  FF
Takže tady je další díl :3 :)
Ha! Tím to bude! Ona fakt měnila místo. Ashley ty debile, žejsi ji nedržel v chatě. Ta potvora! Musím ji chytit-kdo ví co dělá. Na tváři se mi objevil úsměv úsměv připomyšlení, že bude se mnou zabarykádovaná v chatě. Bude mým vězněm- a je mi jedno jestli se jí to bude líbit nebo ne.

Keithlin
Zrovna jsem trs držela ve vzduchu Ř. minutu, když jsem uslyšela nedaleké kroky-někdo ke mně utíkal a hodně rychle-takže člověk to rozhodně nebude. Ashley! A dodprdele! Vysrala jsem se na trs, zvedla jsem na nohy a rozhlížela jsem se kolem sebe. Rychle jsem vyšplhala na strom a z výšky pozorovala dění pod sebou. Ashley se zastavil na místě, na kterým jsem před chvíli ješě seděla. Bože, v tom slunečním světlem je tak krásný! Tělem mi projela touha. Jak dobrý je asi v posteli? Kolik žen už mu podlehlo? Jak moc dokáže být něžný?
Keithlin! Na co to kurva myslíš?! Sedíš na větvi a sleduješ upíra, co tě hledá dole na zemi. Zrovna jsem si říkala, jaký j e Ashley pako, když se podíval mým směrem a uviděl mě. Usmál se a začal líst. Ke mně. A je to v prdeli. Když po mě chňapnul rukou, skočila jsem na zem. Pokrčila jsem se v kolenech, když byl pár metrů přede mnou. Automaticky jsem na něj avrčela. Ashleyho vystřelilo nahoru. "Dem domů Sněhurko." "Ty možná ale já ne", řekla jsem klidě. "Já se tě neptal. Já ti tokonstatoval." Zamračila jsem se. Chová se ke mně jakobych byla jeho majetek. A to já rozhodně nejsem. Ashley si to ke mně vykročil. Zamířila jsem se na půdu, na které byl a dunutila ji, aby se s ním vznesla.
A najednou se Ashley vznášel na kusu zemi. Vykulil na mě oči. "To děláš ty?" "Ne, ono se to dělá samo.", protočila jsem oči. Ashley seskočil dolů a svojí přirozenou rychlostí se přesunul ke mně. "Takže máš dar. Jak dlouho už to víš?" Pokrčila jsem rameny. "Já nevím. Ale nějakou chvíli už to bude." Ashley přikývl. "Tak pojˇˇD." "Ty jsi mě asi neslyšel, co?" Ashley mě chytil za ruku a vyslal mi do kůže oheň. Vypískla jsem. Po chvíli mě pustil. "To tě tam mám dotáhnout, nebo půjdeš sama?", zeptal se mě po chvíli. "Půjdu sama.ů", přecedila jsem skrz zaťaté zuby. Ta bolest byla hrozná. Konečně mě pustil a bolest polevila. Kdyybch mohla, celábych se klepala. Ale moje tělo bylo perfektní, a takovouhle chybu -člověčí chybu- nedovolovalo a ani neznalo. Chvílemi jsem sipřipadala jako robot.S Ashleym jsme zamířil zpátky do chaty. Zajímlo by mě, jak dlouho ut budeme muset být.
Ashley
Pří běhu do chaty jsem přemýšlel nad tím, jak asi na svůj dar přišla. Byl to dobrý dar Ne, bylo to něco víc. Bylo to něco extra. Ona byla něco extra. Už od prvního okamžiku, kdy jsem ji viděl jsem jí byl okouzlen. Vzpoměl jsem si na tu chvíli, kdy jsem ji řekl, že ji nemiluji. Hořká chyba. Určitě mě te´d za to nesnáší...ztratil jsem u ní svojí poslední šanci.
Kaithlin
Ashley jel nakupovat a nechaal mě samotnou. FFajn. Připadalo mi, že se choval nějakjinak. Mileji. Nebo já nevím. Ale proč by s ke mně choval líp, když ke mně nic necítí? Moment. Co když ke mně něco cítí a lhal mi? Ale proč by to kurva dělal? O co mu jde??! Byla jsem z toho všeho zmatená. Nevědlěla jsem, co mám dělat. Přemýšlela jsem, že bych něco uvařila ale hnedka jsem to zavrhla. Bylo to zbytečné. Já ani Ash lidské jídlo nepotřebujoeme.
Když jsem byla ještě člověk, vařívavala jsem ráda Nejenomže mě to bavilo ale dokonale to zaplácávalo čas. A teď nic. Zoufale jssem si povzdychla. Co mám jako dělat? Strašně se nudím. A to hodně. Aghr. Občas jse nesmrtelnost na houby, a to jsem nesmrtelná pár týdnů. Přemýšlela jsem, v kolik se asi Ashley vrátí. A co vůbec šel nakupovt? No, to je jedno. Šla jsem do obýváku, sedla si na gauč a zapla si televizi Nedávali tam nic zajímavýho, a tak jsem si pustila horror. Najednou tam skočila erotická scéka. Zkousla jsem si ret. Bože, tak moc bych se sním chtěla vyspat! Omg Ashley, pojď sem! Musela jsemse zasmát když na to Ashley vešel do místnosti. "Co je tady ke smíchu?", zeptal se. Bože, byl tak nádherný. A pak se ve mně něco zlomilo. Svojí přirozenou rychlostí jsem se k němu rozběhla a přitisla svoje rty na ty jeho......oh my fucking...

Ashley
Co to dělá?! Celý jsem se napsjal, když se její rty otřely o ty moe. Panebože, taková slast! Rychle jsem ruce přemístil an její boky a ucítil jsem, jak si oddychla. Měla snad strach že ji STRČÍM? žE I NEDÁM? tO NE" cHTĚL JSEM JI. tAK MOC BYCH JI CTĚL. a TAKY ŽE JI BUDU MÍT. "aGHR, DOO PEKEL S TEBOU kEITHLIN.", ZAVRČEL JSEM MEZI POLIBKY A VZAL JI DO NÁRUČÍ A ODNESL DO LOŽNICE. Pohlcen chtíčem jsem ji hodil na postel. Její černé dlouhé rovné vlasy se ji rozprostřely kolem hlavy jako svatozář. Byla nádh
erná.
Svlélk jsem si tričko a zalehl ji svým tělem. pojil jsem naše rt dohromady. Ucítil jsem na zádech její dlaně. Zajel jsem jí rukou pod tričko a hladil ji. Po chvílí její tričko leželo na zemi. Začal jsem oždibávat její kůži na krku. Jazykem jsem přejel lem její černé krajkové podprsenky. Zajel jsem jí rukama pod záda a podprsenku ji sundla. Ruce mi zapletla do vlasů. Jazykem jsem obroužil její bradavku. Sten ji vyšel ze trů. Vrátil jsem se zpátky nahor. Kaithlin mě přetočila pod sebe. Usmála se a přivlastnila si moje rty. Nebránil jsem se jí. Zatímco mě líbala, rukama se přesunula k mému poklopci. Rozepla mi kalhoty a rychlostí blesku mi je sundala. Keithlin na mně seděla obkročmo. Otřela se o mě. Bože. Zatímco jsme se vášnivě líbali, ruce jsem měl na jejích bocích. Palce jsem zahál za její kalhotky. Stáhl jsem je z ní. Sundal jsem si boxerky a přetočil ji pod sobe. Zatímco jsem ji pusou lasklal bradavku, vstoupil jsem do ní dvouma prstama. Keithlin se slastí prohla v zádech. "Ashley prosím. Udělej to.", zachraptěla. Poselch jsem ji. Vytáhl jsem prsty a jemně ji roztáhl nohy. A pak jsem do ní konečně vstoupil. Chvíli jsem počkal, aby i zvykla a pak jsem začal přirážet. Pokojem se nesly naše vzdechy Rtyklouzala po těch mých. Po chvíli jsem se udělal-stejně jako ona.
Vystoupil jsem z ní a svalil se vedle ní na postel. Zakryl jsem nás peřinou. Kaithlin mě políbia a přitulila se ke mně. OBjal jsem ji kolem pasu. Třeba jsem u ní tu šanci neztrail..
Keithlin
Panebože! Bylo to něco úžasnýho! Akorát jsem teď byla trochu zmatená. Cítí ke mně něco? Nebo se se mnou prostě vyspal, protože chtěl? Já nevím... Bojím se ho zeptat.
Ashley
Cítil jsem, jak byla napjatá. Něčeho se bála a já nevěděl čho. "Keithlin?" "No?" "Děje se něco?" Rychlostí blesku se zvedla z postele a začala se oblíkat. Do minut ybyla celá oblečená a upravená. "Já jen.." Nervozne si zkousla ret a prohrábla si vlasy. Povytáhl jsem obočí. "Co?", vybídl jsem ji po chvíli. "jÁ JEN NEVÍM, JESTLI BYLO SPRÁVNÉ TO, CO JSME UDĚLALI.", ŘEKLA a odešla z ložnice. Vstal jsem a taky se oblékl. Našel jsem ji v obýváku. Seděla na gauči. Klekl jsem si před ni a chytili ji za ruce. "Keithlin. Lituješ toho?" "Já, já nevím Ashley." V tu chvíli začal Keithlin zvnoit mobil. Pustil jsem jí ruky a ona si vytáhla u kapsy mobil. "Ano Sammi?", zvedla to. Překvpaeně jsem zvedl obočí. Sammi? Co ta chce?

Tak tohle je konec 5. kapitoly. Doufám že se líbila. Budu ráda za názor v komentáři.

Zázrak věčnosti 4.kapitola

4. října 2015 v 20:54 | Purdy Girl |  FF
Takže moji milý, tady je po strašně dlouhé době další díl. Budu ráda aspoň za malinkatý komentář! :3 A přeji hodně štěstí a úspěchu do nového týdne (y) :3 :) :D

Keithlin
Vítr ke mně zavál jeho pach. Okamžitě jsem tím směrem otočila hlavu. Už ani sama být nemůžu. Fakt parádní. Měla jsem sto chutí mu rozbít držku. No, a co mi brání? Nic. Nikdo. Zvedla jsem se na nohy a přirozenou rychlostí k němu přiběhla. Až těsně u něho jsem se zastavila. Natáhla jsem do nosu tu vůni smrků a jasmínu. Ashley voněl nádherně. Na jehi pach žádná voňavka nemá.
Rozmáchla jsrm se a dala mu facku. Jakožto 'novorozena" (nebo jak tomu říkaj) mám větší sílu a jsem rychlejší. Ashley neměl šanci. Moje rána byla přesně mířená. Kdyby naše kůže nebyla tvrdá jako kámen, Ash by měl na tváři obtisklou moji dlaň. Škoda no. "Proč za mnou dolejzáš? Nechci tě vidět! Nenávidím tě!, syčela jsem na něj. Založil si ruce na prsa. "Sammi mi říkala něco jinýho.",řekl s drzým úsměvem na tváři. "Cože? Jak?" A v tu chvíli mi to došlo. V hlavě jsem uviděla její jemný obličej. Sammi. Vždyť ona čte myšlebky. Aghr. Takže soukromý už mít nebudu. Zajímalo by mě, co všechno Ashleymu řekla. A hlavně, co všechno v mojí hlavě viděla. To byla teď otázla číslo jedna. Na svoji hlavu,grniální,rychlou a bysttou mysl si teprve zvykám
Hlavou mi proběhne tolik myšlenek...je možné, že bych myslela na Ashlexho v Sammiině blízkosti? A jak velkej má "dosah"? Dokáže mi číst myšlenky i takhle na dálku? Ashley se ke mně přibliżoval. Zvedl ruku a chtěl mě s ní pohladit po tváři. Já mu ji však ještě ve vzduchu chytila. 'Ani se o to nrpokoušej Ashley. Nejsme ve Stmívání. Každej máme svůj život,panatuješ?",použila jsem jeho vlastní slova proti němu. Chvíli jsme sr ještě dívali do očí tomu druhému, pak jsem se rozeběhl domů.b
Takže, nesmím na něj doma myslet-jinak budu pro Sammi jako otevřená kniha. Kruci, chci se umět nějak bránit. Chi mít takx nějaký dar.
Možná je mým darem spolehlivě se nasrat kdykoliv a kdekoliv.

Sammi
S Jinxxem jsmd prošli nákupák a vracely se domů. "Oba se chcou ale nepřipustí si to.", mluvila jsrm dpíš sama pro sebe než pro Jinxxe. "Co?",nechápal. "Ashley a Keithlin přeci.", řekla jsem jakoby snad měl vědět. "Myslíš si že mu Keithlin odpustí?",zeptal se mě Jinxx. "Určitě. Ne hned ale časem určitě."

Keithlin
Seděla jsem u sebe v pokoji na posteli a čuměka do blba. Přemýšlela jsem o Ashovi. Na ti, jak jsem mu vlepila facku. Na to, jak jsmd se poprvé viděli-na té párty. To jsem jršte byla člivěk. Na první pohled bylo vidět že je upír. Byl to potenciální vrah mé maminky. A tak jsem se rohhodla pomstít (i když jsem nevěděla jestli to tenhle upír udělal nebo ne) a začala si plánovat den,kdy ho vymažu z povrchu zemského, jako předfím několik upírů. Jo, měla jsem slušně našlápnuto na přemožitelku upírů nebo lovkyni upírů. A pak jsem se stala jednou z nich. Něco jalo nepovedený vtip. Hodně nrpovedený vtip. Pivzdechla jsrm si. Život je svině.
Vyrazila jsem ven. Zaběhla jsem na hačátek lesa a vyšplhala se do jeho koruby. Sedla jsem si na větev a sledovala západ slunce.
Cítila jsem se strašně osamoceně. Jednu nohu jsem měla nataženou na věfvi, druhou jsem měla pokrčenou. Chtělo se mi plakat, ale nemohla jsem. Ta bolest uvnitř mě byla fak hrozně moc velká. Cítila jsem jak se mě zmocňuje. Jak mě pohltila. Zamračeně jsem se podívala na strom přede mnou a strom v tu chvíli odlítl pěkných pár metrů dál. Co? To jsem udělala já? Že bych fakt měla nějakej dar?
No super. Zkusila jsem to s břízou a vyšli to. Ale bylo to náročnější než předtím. No nejspíš za to předtím mohl ten smutek a ta bolest. Nebo aspoň tak jsem si to vysvětlila. Znovujdrm si povzdechla. V tom se pod stromem objevil Andy. Naše oči se střetli.

Byly tmavé. Andy naznačil ať z toho stronu slezu ale já jsem zakroutila hlavou. Andx protočil oči a vykezl za mnoh. "Tak co Keith?" "Co co?",nechápala jsem kam svojí otázkou míří. "To jsi byla ty s tím atrkmem co?" Vykulila jsem oči. "No,nejspíš ano." "Super. Máš dar- a dost zajímavej.", poplácal mě Andy po rameni. "A Ash?" "Co s ním?" "Už jste si to vyříkali?" "Tady není co si vyříkat." "Co tě trápí?",zeptal se mě Andy. Ani nevím hak se to stalo ale já mu všechno řekla. O mamince a tatínkovi. "Upadaka jsem často do deprrsí a řezala se." Podívala jsrm sr na svoje ruce. "Ale teď jsou všechny ty jizvy pryč.". Jo,nesnášela jsem je ale byli mojí součástí. Bez nich se cítím neúplná. Andymu se objevila na čele vráska z toho, jak usilovně přemýšlel. Bylo mi opravdu divně. On jakoby to vycítil, mě povzbudivě poplácal po rameni. "Chápu,že pro tebe to teď musíbýt hrozné. Žít jKi někdo, kdo ti vzal rodiče a koho si nesnášela." Přikývla jsem. "Nechceš jít se mnou na lov?",zeptal se mě Andy. Podívala jsem se na něj. "A nebude to Juliet vadit?" "Určitě ne.",usmál se na mě Andy. Přikývla jsem si pro sebe. Andy seskočil ze sttomu a já ho následovala...

Druhý den
Bylo něco kolem osmé hodiny večerní. Seděla jsem na gauči vedle Sammi. Jinxx seděl v křesle, Andy s Juliet seděli na nazemi.Všichni jsme sledovali večerní zprávy. "Devatenáctiletá Keithlin RommNsová se pohřešuje již třetím dnem. Nezanechala po sobě mnoho stop a tak je pátrání složité. Všichni z jejího ji postrádají a doufají, že se co nejdřív a v pořádku vrátí domů.", říkal hlasatel zatímco po obrazovce jela moje fotka-ještě z doby kdy mi srdce tlouklo. "Ashlwy",zavrčel Jinxx. "Ashley za náma za chvilku přišel. "Co je?" Jinxx ukázal na televizi. "Keithlin je pohřešovaná. Měl si zahladit stopy tupče."
Podívala jsem se na Ashleyho pohledem typu:Cha já ti to říkala! Ashley se zamračil. "Za pár týdnů se už o ní nebude mluvit. Jsme v pohodě Jinxxi. Nic nám nehrozí." "Musíme odsud hned vypadnout. Zítra sem příjde místní policie.", řekla Sammi ponořená v budoucnosti. Nejenomže umí číst myšlenky ona ještě vidí do budoucnosti! Jinxx ji pohladil po zádech a tím ji tak vrátil do reality. Podívala jsem se na Sammi nechápavým pohledem. "Cože? Ale já nikam nehodlám jít." "Ale budeš muset.", řekla tvrdě Sammi. Zamračila jsem se. "Vem ji za naše hranice.", poradil Ashleymu Andy. Halo, zajímá tady někoo můj názor? Já nikam nechci! "Nemáš na výběr Keithlin. Prostě musíš.", odpověděla mi Sammi na moje rozhořčenné myšlenky. Za pár minut už jsme byli s Ashleym na cestě. Na zádech jsme měli menší batohy s těmi nejdůležitějšími věcmi. Vůbec jsem netušila, kam máme namířeno. Celou noc jsme běželi. Když se rozednívalo, byly jsme dávno za hranicemi našeho státu. K poledni jsme dorazili. Bla to nějaká chata v lese-naše útočiště /nejspíš).
Ashley odemčel dveře a já vešla dovnitř. Ash za námi zamčel. Posadila jsem se na gauč v obýváku u krbu. "Jak dlouho tady musíme bejt?", Ash pokrčil rameny, "Netuším, Sammi dá větdět." Přikývla jsem. No dobře. Ale co tady celý dny budeme dělat?! V tom mě něco napadlo. Co kdybych zahrála svoji smrt? Blbost. Na pitvě by to nešlo...moje kůže je tvrdá jako kámen, skalpel by jí neprošel a jim by došlo, že je něco špatně. Přemýšlela jsem ale nic mě nenapadlo. Celou dobu jsem chodila po obýváku. Pomáhalo mi to se soustředit. Za všechno mohl Ashley. Kdyby mi neproměnil, nemusela bych to řešit! A kdyby mě proměnil někdo jiný-a víc zodpovědný- nemusela bych se o to starat už vůbec, protože ten dotyčný by to udělal za mě. Ale ne, on mě musel proměnit Ashley a já se teďka musím lámat hlavu nad tím, jak pro lidi zmizet zpovrchu zemskho. Byla jsem naštvaná.Rozhodla jsem se, že si výjdu ven a prozkoumám okolí. Už jsem měla ruku na klice, když v tom mě Ashley zastavil. "Kam si mylíš, že jako jdeš?" "Um. A co je ti vůbec do toho?" , syčela jsem na něj. "Je mi do toho hodně. Musím se o tebe starat.""Starat?! To jsem nějaký malý mimino?!" "Můžeš si za to sám.", zavřela jsem na něj, vyrazila dveře a utíkala víc do lesa. Ashley bue mmuset zpravit zámek. Po pár minutách jsem se zastavila, a nasála do nosu vzduch. Všude kolem mě voněla mokrá hlína a smůla ze stromů. Ochutnávala jsem znovu a unovu vzduch. Cítila jsem, jak se ve mně začíná probouzet predátor. Vzpoměla jsem si na svůj dar. Zaměřila jsem se na půdu a vytrhla ji ze země. Kus půdy se vznesl pře de mě. Pak ale spadl. Budu muset víc cvičit. A tak jsem to udělala znovu, a znovu, a znovu, a znovu, aznovu...

Ashley
Zašel jsem do sklepa pro zámek a dal jsem dveře do pantů a vyměnil jsem zámek. Během minuty jsem to měl udělaaný. Nejspíš bych měl jít hledat Keithlin. Přece jen venku to není pro ni momentálně bezpečné. Ne, že by ji snad někdo mohl ublížit-to spíš ona někomu- ale co kdyby nhodou se tu objevila policie, která ji hledá? Aghr Ahley, začínáš být paranoidní. Zamkl jsem chatu a šel po její pachový stopě.. Šla hlouběji a hlouběji do lesa- no skvělí, budu mít tenisky od blata. Víc mi ke spokojeenosti nechybělo, opravdu. Jako střela jsem utíkal lesem a začínal být nervózní. Běžel jsem pár minut a pořád jsem ji nenašel! Její stopy byly staré a najednou tam byli čerstvé. Jakoby měnila místo.

Hmm..nevím co s nadpisem

3. října 2015 v 14:18 | Purdy Girl |  Informace
Takže, chtěla bych se vám omluvit za dočasnou aktivitu ale bohužel škola je pro mě důležitější. Ovšem s povídkami budu pokračovat. Zkusím přidat další díl poslední rozdělané povídky co nejdřív. Budu strašně moc ráda za komentáře, ve kterých by jste mi řekli jak se vám díl líbil či nelíbil. No nic to je asi všechno. Tak hezký zbytek víkendu :)