Říjen 2014

Smrt nás nerozdělila 3.kapitola

30. října 2014 v 20:51 | Purdy Girl |  Povídky
Tanec plamenů

Holla,meine čtenáři :D (nemčina mi moc nejde) doufám,že si užijete tuhle kapitolu ^.- ,nějak jsem se nedostal ke psaní,ale tak tu to je :3 Alert! Sex is coming :3

Poté mě pustil,já si uvědomil že nejsem převlečený do svého pyžama.Tak jsem se tedy co nejrychleji převlíkl,on jenom koukal na balkóně na noční oblohu posetou miliony hvězdami,tím jeho nezajímavým a trošičku tupým výrazem.Otočil jsem se k němu,byl tak okouzlující,jeho svalnaté tělo,bylo odhalené,jen boxerky měl na sobě.Chvíli jsem koukal až zíral a byl zaujat jeho krásnou atletickou postavou.Pomalu se otočil na mě,a mávl ke mně rukou na znamení,ať jdu k němu.Pomalu jsem kráčel svým nejistým krokem k němu.Přiťapkal jsem na balkón,chytl mě kolem ramene,poněvadž jsem byl menší než on,přitiskl mě k sobě,tak jako to dělával táta,když jsem byl malý.Dívali jsme se spolu na hvězdy,které zářily a třpytily se jako perleťová modř odrážející se od vodopádů a pevně i jistě si mě k sobě tiskl.Hvězdy byly okouzlující,ale ne tak zdaleka,jako on sám byl."Vidíš?"…zničeho nic se optal,jen tiše a trošku stupidně jsem se zeptal "co bych měl vidět?". On se zasmál,"ty jsi tele co?.Připadal jsem si šíleně stupidně,přesto jsem na něj sykl "h…hej!! Nedělej si ze mě srandu!"…On se zasmál,tím jeho tichým posměškem a odpoveděl "žadná z nich se nevyrovná tvé kráse,tvým očím". V té chvíli jsem zrudl a pohlédnul na něj s očima zalýtýma slzama."Miluju tě,miláčku"…on opětovně odvětil "já tebe taky"….Zvedl mě do náruče jako princeznu a pomalu mi vtiskl polibek,jednou rukou jsem ho něžně hladil na krku,a druhou jsem přitiskl na jeho hruď,cítil jsem jak jeho srdce bije,jeho polibky byly sladké,a uklidňující.Zanesl mě dovnitř a tiše zavřel dveře.Sedl si za počítač a začal prohledávat youtube "pamatuješ,když jsme spolu tančily na slavnostech?"….tichounce jsem šeptl "samozřejmě,byla to legrace"….přišel jsem zezadu k němu a objal ho kolem krku.On pronesl se sladkým úsměvem na tváři "chci si to zopakovat!"…tiše jsem se zahihňal,a věnoval mu sladký polibek na tvář "hihi,tak jo".Pustil na své věži hudbu z youtube (https://www.youtube.com/watch?v=-AWoZmAxKxg) a usmál se tím jeho úšklebkem smíchaným s úsměvem a vedl náš krok.Já si dával pozor,abych něco nezkazil,on jistě vedl náš krok.Podtočil si mě pod rukou a dál pokračoval jiným stylem.Tančily jsme spolu asi hodinu a vystřídaly snad všechny možné styly.Pak mě chytl pod stehy zvedl mě.Sladce a vášnivě mě začal líbat a přitlačil mě ke zdi,já svoje nohy obmotal kolem jeho pasu a dravě ho škrábal na krku.Vím co mě čekalo,avšak já zůstaval klidný,jen mé srdce ne,bušilo silně a vztekle.Položil mě do postele a pustil další hudbu (https://www.youtube.com/watch?v=WkI_WAjtmPk) usmál se tím jeho perverzním výrazem a vrazil mou ruku do jeho kalhot. Trošku jsem se zachvěl a nejistě jsem ho chytl za jeho velký úd.On se usmál ještě víc,chytl mě za bradu a políbil mne,já mu začal opatrně honit. Z mých rtů přesunul po tváři až ke krku,tam mě začal líbat,tiše jsem zasténal a on zasunul svoji ruku pod moje tričko a hladil mě na hrudi a bříšku.Druhou ruku mi chytl a přimáčkl ji k posteli,abych se nemohl hýbat.Jednu nohu mi vsunul těsne pod rokrok a nemohl jsem se vůbec bránit,celého si mě uzamkl pro sebe.Od krku se přesunul k ušnímu lalůčku,ten zkousl,já se prohl v zádech a zasténal jeho jméno,on se usmál jako perverzák.Obezřetně sjel rukou do mých kalhot a pomalu mě začal dráždit,já mu sladce a tichounce sténal do ucha.Sundal si boxerky,to stejné udělal s mým pyžamem,ale rychleji.Přiložil svůj úd k mému a oba nás začal honit najednou,slastí jsem sténál při jeho doteku.Od mého lalůčku se odpoutal a přejel ke klíční kosti,kde mě umýslně kousl a zanechal cucflek.Byl jsem tolik roztěkaný,že z mých úst se linuly pouze stény a vzdechy potěšení. "Teď už každý ví,že jsi můj"…."podívej se,jak jsi roztomilý,a nevinný,ten tvůj nekonečně sladký a bezbranný pohled,miluju ho"..zašeptal mi do ucha a prudce si sedl a mě uzemnil na kolena. "Udělej to,a já tě potom odměním"…tak jsem něak moc neváhal,a vzal si ho do pusy,začal pomalým tempem,přidal i jazyk a začal zrychlovat na tempu.Uspokojoval jsem ho asi 10 minut,když jsem si ho vzal celehé do pusy,byl uspokojen. "Polkni to"..přikázal mi,tak já poslušně polkl a trošku se zašklíbl.Pak mě zvedl a povalil na postel,okamžitě mi roztáhl nohy a vnikl do mě jedním prstem. "Tak jak se ti to líbí?" jen jsem vyjekl a s tím i slastně zasténal,kousl jsem se do spodního rtu. "Připravuju tě,neber to za zlé",zlověstně se usmál a pohlédl na mě tím jeho pohledem,když do mě zasunul i druhý prst,prudce mi vytriskly slzy.Poté mě otočil na čtyři,a zasunul ho do mě,vypískl jsem,slzy mi stekly po tvářích a ta palčivá bolest proudila celým mým tělem,zasáhla moji hlavu,myslel jsem že omdlím.Po chvíli začal přirážet a trýznivá bolest se změnila na nekonečné uspokojení,moje tělo bylo rozžhavené jako uhlíky.Pak mě chytl za vlasy a přirážel ještě víc,z mých rtů se ozývaly stény a občasné výkřiky krásné slasti a bodájící bolesti.Cítil jsem se jako v ohni,po chvíli mě otočil na záda,opět do mě surově vnikl a chytl mi jednu nohu pod kolenem,aby měl lepší přístup.Chytl mě za můj úd a začal mě honit,předehnul se víc ke mně "Jsi tak krásný,když trpíš,a sténáš,miluju když se tvé tělo chvěje a touží po mě víc a víc",bez výrazu mě začal líbat,já sténal do jeho rtů,vášnivé polibky se střídaly na tempu zatímco on do mě surově a nemilosrdně přirážel.Myslel jsem,že to je moje poslední noc,naše jazyky se propletly a ruce jsem mu dal na záda,začal ho škrábat,kvůli tomu jak neuprosná bolest to byla.Moje tělo chtělo víc,ale on se pořád ovládal,nechtěl to do mě vpustit jen tak a dál přirážel tentokrát celou délkou do mě.Moje tváře byly zalité studem a srdce bušilo jako ohromené.Odlepil se od mých rtů a ušklíbl se "promiň mi to"...vytáhl ho ze mě,já si oddechl že už je konec,avšak náhle ho do mě bez citu celého vrazil ,já zaklonil hlavu a z mého krku se ozval výkřik bolesti,to už bylo moc,snažil jsem se mu vzpírat a dál už jsem nemohl pokračovat,byl tak neuprosný a dominující."Nech toho!"..sykl a spoutal mi ruce poutama,pak jednou rukou moje ruce přitiskl k posteli, a dál ničil svojí silou mé tělo "jsi tak úzký a nevinný,Yuki".Zvedl mě,a přišpendlil ke zdi,ruce mi dal nad hlavu a dál chladně přirážel. "T…to,bolí" vykřikl jsem jeho jméno …"to je dobře" chladně odvětil,opět do mě přirazil celého,políbil mě a udělal se do mě,ve stejnou dobu jsem se udělal i já.Byl to tak omračující pocit,tak uvolňujíci,při něm jsem vykřikl jeho jméno.Když jsem otevřel oči,byl udýchaný,jeho hruď byla tak krásná,jeho ruce byly silné.Lehl si semnou na zem "jezdi na mě,nemám dost".Poslechl jsem ho a tak jsem na něm začal "jezdit" . On se usmál,zavřel oči a dlaně si složil pod hlavu.Po chvíli mě nadzvedl a začal do mě sám přirážet. "Zlato!! To bolí!"….on mě ignoroval "Yuki,já už budu,vydrž to prosím".Přirážel jako divoký a moje pouta na rukách jen chřastily do rytmu. Když se do mě udělal znovu,myslel jsem,že moje tělo shoří,byl jsem tak unavený,jako bych uběhl maraton.Zvedl mě a lehl si semnou do postele.Neuvěřitelná bolest nechtěla ustát,a tak jsem se jí snažil ignorovat,já usnul na jeho hrudi a on si mě láskyplně tiskl k sobě.

Thank You Ashley!

28. října 2014 v 20:54 | Purdy Girl |  Informace
Zlatíčko, děkuji ti strašně moc za dess!
Je nááááádhernej! A co myslíte vy? Piště názory do komentů! :3

Koukni...

28. října 2014 v 19:47 | Purdy Girl |  Básničky
Jako svírací kazajka,
tak přesně to je.
Z jizev mých mozajka,
možná i dvě.

Proč se to děje?
A proč jenom mně?
Kam ten svět spěje,
kdy pohltí jej hněv.


Co mě to bolí,
zas to tak píchá.
Zas mě to skolí,
moje tělo ještě dýchá?.......

Ammm....

27. října 2014 v 16:55 | Purdy Girl |  Ostatní
Hi!
um....
co jsem tím chtěla říct?! O.o
Tákže...jen takový moje bláboly, radši to ani nečtěte :D Nemuseli by ste mít na to dost silnou psychiku....

Um....je mi špatně. Ne. Je mi zle. Ne. Je mi mizerně. Taky ne. Ani eznám slovo, co by ty pocity popisovalo nebo aspoň něco tomu podobnému. Achjo...a nejhorší je, že tím ubližuju osobám, na kterých mi záleží.
Je to hrozný....
Jediný na co jsem se spolíhala (na pomoc) tak to šlo k zemi jako domeček z karet...je po mně...(obrazně řečeno).
Je mi to strašně líto..jenže co s tím, že? Co s tím...

Smrt nás nerozdělila 2.kapitola

26. října 2014 v 13:10 | Purdy Girl |  Ostatní
Tady je dlouho očekávaný druhý díl

Spojeni srdci

Ahoj,ahoj ^.^ tady je druhá kapitola snad se bude líbit a je nutné dodat že tu báseň nebo teda citát jsem vymýšlel sám ^.^ ENJOY!
Když jsme se vraceli k němu domů pomalým a loudavým krokem na návštěvu,zapnul mp3 přehrávač,každý měl jedno sluchátko,kráčeli jsme spolu po boku,ruku v ruce,jako manželé.Poslouchali písničky,já si tak lehce a potichoučku pobrukoval.On vedl náš krok,když ale začla hrát jedna písnička (https://www.youtube.com/watch?v=lUx2jZ49xEs)…Oba jsme se na sebe otočily,usmáli se.On mě chytl za boky a přitlačil si mě k sobě ,trošku to zabolelo,z pusy se mi vydralo tiché vydechnutí.Usmál se na mě když se mi koukal na rty.Dělal jsem jako nic,ikdyž jsem přesně věděl,co chce udělat.postavil jsem se na špičky,obejmul ho kolem krku a lehce políbil.Usmál se a políbil mě na tvář,trošku jsem zrudl a vyplázl jazyk.Vydechl jsem,on mě chytl za ruku,a pohladil po tváři,v tom mp3 vypla a on ji schoval."Miláčku?"…tiše jsme zašeptal…"pamatuješ si co jsem ti před dvouma rokama dával za citát?".Znovu mě pohladil po tváři,a upravil vlasy,samozřejmě lehce se ušklíbl "Side by side".."or miles apart"…přestal abych to dokončil. "We are lovers"…..na poslední větu se přidal ke mně "connected by the heart"((kdo neumí anglicky tak překladač)) .Ty jsi ji pamatuješ! Vyjekl jsem jako nadšené dítě,on se jen lehce usmál a políbil mě,lehce jako padající pírko.Zavřel jsem oči a nežně ho pohladil po krku,začal mě líbat,s čímž jsem nepočítal.Přidal jsem se k jeho vášnivým polibkům,tváře mi hořeli studem,avšak mě to moc nerozhodilo,vím že za to nemůžu a jemu se to líbí.Byl jsem trochu mimo,svými polibky mě okouzlil až se mi málem zamotala hlava,bylo to jako na dětském kolotoči,když jsem byl malý,bylo to kouzelné jako louka plná motýlů.Toho však on využil a vzal moji ruku a dal si ji do kalhot.Vůbec jsem to necítil,asi mě vážně tolik okouzlil,když jsme přestali s polibky,podívali jsme se na sebe blíž a přitiskly jsme k sobě čela.Slunce zářilo a třpytilo poslední paprsky,nám do tváří.Třpytilo se blankytně jako moře,zářilo jako reflektory oslepujících světel.Pak až jsem si uvědomil kde mám svoji ruku,vypískl jsem a rychle ji vytáhl,zrudl jsem. "Děláš si srandu!!"…."ty perverzáku,já to veděl že něco takovýho uděláš!"..On se jen tupě usmál,jak ho znám a nasadil ten svůj pohled s přivřenýma očima,jako že mu to je jedno a že se nic nestalo! Ale ono se něco stalo!!..Uklidnil jsem se a nervozně polkl.On mě chytl za ruku a hrdě vedl náš krok domů.Když jsme došli k němu bylo to…wow.Jeho máma mě uvítala jako vlastní a táta nebyl doma.Myslel jsem že se chvílemi ztratím,bylo to jako palác.
Když jsme konečně došli k němu do pokoje posadil mě na postel a řekl.."tak jak se ti líbí"?.trošku mimo jsem odpoveděl "Co?".On se zase zlomyslně usmál a řekl,"dům ty troubo" a pohladil mě po zádech. "Upřímě,je to jako palác", on se jen tak usmál a řekl "to jsem rád". Prozradil mi co budeme zbytek večera dělat,v tom mi zavolala máma,tak jsem to zvedl "Ahoj mami,co se děje?"…. "Jo jsem u něj" v tom se trochu přiblbě zasmál, "Jo,dobře,zeptám se,počkej chvíli"..Obrátil jsem se k němu.."Miláčku?...můžu tady zůstat přes noc? Ráno vypadnu,jsou u nás zásahy policie a máma se o mě bojí,abych nejel moc pozdě". …Trošku ďábelsky se usmál a řekl "už jsem se bál,že se nezeptáš,máma o tom ví,vlastně…jsem to měl v plánu".Přidušeně jsem se na něj podíval…."aha….okej"…."začínám se tě bát". Nadále jsem promluvil z mámou a domluvil jsem se s ní.Položil mobil na stůl,a zrak obrátil k němu,no tak co teď?..On si sedl k počítači a něco na klikal,a posadil si mě na klín ačkoliv byla vedle další židle. "teď budeme blbnout na webce,aneb lidi nám budou dávat úkoly a mi je budeme plnit na webkameře "…"sranda ne?!".Trošku jsem znejistěl,ale co se může stát,sedl jsem si vedle něho a začli jsme.Dívali se na nás Fujoshi z celého světa,takže to byl yaoi fan-service zdarma.Úkoly šli hladce od vykousnutí až po kdo ví co. Další úkol byl velice vtipný,zpočíval v tom nakrmit se jogurtem navzájem.Téhle šance jsem využil a řada byla na mě,dát svému milačkovi jogurt,který však nedopadl do jeho pusy ale všude kolem.Podíval se do webkamery a pronesl "tohle je válka!!" .Vzal jogurt a rozpatlal mi ho všude po obličeji a zase se na mě podíval tím jeho pohledem,a pronesl "hele někdo nám rudne" a vyplázl jazyk.Vážně jsem zrudl,však nazpátek jsem ho kousl do jazyka,on se na mě podíval jako by mi chtěl říct,co si to dovoluju a olízl mi jogurt z obličeje,v tom jsem vypískl."Co to děláš!!?",..on v klidu odpoveděl "to je další úkol,zlato".Takhle to šlo až do 12 hodin večer,už jsme byly i najezení a připraveni spát.

Pak mě ale přimáčkl ke zdi,já odvrátil pohled na stranu a trošku zrudl.On mi vrazil koleno pod rozkrok,abych se nemohl hýbat a tím si mě úplně "připíchl" ke zdi.Zvedl mi ruce nad hlavu,podíval se na mě s přivřenýma očima a olízl si rty,zvedl mi bradu a začal mě líbat.Tiše jsem sténal do jeho polibků,jednu ruku mi uvolnil a dal si jí do svých kalhot.Nemohl jsem odporovat vím,že by se mu to nelíbilo,a musím být poslušný,obvzlášt s ním!

Fairy doesn´t mean salvation 2.kapitola

24. října 2014 v 21:36 | Purdy Girl |  FF
Mám tu 2.kapitolku...Omlouvám se, že to jde takovým šněčím tempem a že je toho tak málo...




Crrrr! Prdele! Hlava mi vyskočila vzhůru. Někdo zvonil. Vyběhla jsem schody, naťukala kód a těžké ocelové dveře se zavřeli. Šla jsem ke dveřím a kukátkem jsem se podívala, jakej debil zvoní v 5 ráno! A pak se mi zježili chlupy na krku. Jako blesk jsem od dveří odskočila a přitiskla se ke zdi. Ruku jsem si přiložila ke rtům aby nebylo slyčet moje hlasité dýchání. No, i když se vsadím že moje srdce mluvilo za vše.
"Nehraj divadílko káčo a otevři, nebo si tu cestu prorazím sám.", ozval se hrubý mužský hlas. Ale on nebyl tak hrubý, jen to dělal. Chtěl působit tvrdě a nebojácně. Že by to byl nějakej nováček? Ale tu tvář já znala. A to moc dobře! Cítila jsem jak se mi stahuje hrudník. Je po mně! Je po mně!!! "Varoval jsem tě.", ozvalo se těsně před tím, než dveře vylítli z pantu. Jo, gentlman se fakt pozná.
Ležela jsem na zemi. Marně jsem se pokusila odplazit se zpátky do úkrytu. Ale to fakt jen marně.
Chytil mě pod krkem a vytáhl mě nahoru. Přimáčkl mě ke stěně. "Tak mluv, kde jsou?", v jeho očích se zablýsklo. "Kde je kdo?" "Nehraj si na hloupoučkou." "Gerrarde, neser mě a pusť mě. A potom ti možná něco řeknu!" A Gerrard pustil. Občas mi připadal jako pes: Stačila sebemenší zmíňka o kokí a už se choval slušně.
Protřela jsem si tudenýma rukama krk. Jo, poslední dobou se mi nějak neprokrvovali nebo co. "Takže. Poslední stopy jsem zachytila na Severo-východní části Alghrodemy." "No to jsi se moc daleko nedostala." "Gerarde.", zavrčela jsem naněj a on ztichl. To říkám, jako pes.

Jsem nemocná

20. října 2014 v 20:04 | Purdy Girl |  Básničky
Kyselina ve mně,
pěkně zžírá.
Tak jen do mě,
bránu bezmoci otevírá.

Nesnáším ty stavy,
co do kolen mě posílají.
Nic už není pravý,
všichni už mě nasírají.

Proboha proč,
proč mě tak trápíš?



Už je toho moc,
a ty to víš.
Černá, jako noc,
už neposílej mě do kolen níž.

So....

20. října 2014 v 19:31 | Purdy Girl |  Ostatní
Tákžee...strašně moc se omlouvám, že jsem nic nepřidala ale o víkendu jsem byla u přítelkyně...navíc nevím, jestli budu přidávat, protože mám tak trochu zákaz na copm a tak do odvolání (tedka to mám povolený páč mám všechno hotový)
takže tak..

Fairy doesn´t mean salvation1.kapitola

14. října 2014 v 20:41 | Purdy Girl |  FF
Ahojte, takžepřináším vám novou ff! :D Nebude nějak exra dlouhá ale tak pět dílů minimálně mít bude :) e to takový fantasyscifi něcosi, tak doufám, že¨se bude aspo't trošku líbit. Prosím svůj názor mi napiště dolů do komentu,ať vím, jakou to měo úspěšnost...příjemné počtení přeji...


Čauky, já jsem Elis, jsem víla a přicházím v míru...ne, dělám si prdel! V míru rozhodně nepřicházím...aspoň ne potom, co jste mi udělali!

Elis
Praskající oheń v krbu, venku je válnice...no, není to idilka? Odpovím vám na rovinu:Ne, to tedy rozhodě není. Spousta lid¨í tam venku si myslí, kdovíjak tyle vánoce nejsou úžasné. Jenže oni nemaj ani potuchy co všechno se za tím přívalem bílých sněhovýc vloček skrývá. Já to narozdíl od nich věděla.

Tam venku není bezpečno-aspoň ne pro mě. Celá moje rodina a příbuzní byli zajati těma pijavicema a ásledně zabiti. Teďka před vánoci. Jak smutné...ale já se z toho oklepala velice rychle. A to jen díky té spásné myšlence na odplatu. Cëlé dny a noc jsem trávla v zavřeném a utěsněném prostoru, kde jsem kula pikle. Byla jsem utahaná k smrti ale pomsta mě hnala za cílem...

Blbosti z mojí hlavy..

13. října 2014 v 20:56 | Purdy Girl |  Ostatní
Jakobych byla rozpůlená na dvě části. Ty dvě části proti sobě bojujou, jenže ta jedna je o hodně silnější než její protivnice...a není divu, že silnější vyhrává.
Jakobych tomu mohla jen nečině přihlížet. Jako bych neovládala svoje tělo, myšlenky a přitom vím že to dokážu.
Těžko popisovat někomu, kdo to nidky nezažil. Jako bych cítila to její tahání za nitky. Za jednotliví nitky mých emocí. Jakobych byla zavřená v sobě, bušila s pláčem na sklo mojí klece, a ona se mi smála do ksichtu.
Jsem blázen? Možná...ale to je snad každý z nás, ne? :)