Srpen 2014

Poslední výdech...

30. srpna 2014 v 21:40 | Purdy Girl |  Básničky
Ztráta času,
býti tu.
Toho běsu,
řežu si tepnu.

Slzy tečou,
stále žiji.
Tělo mé po podlaze vlečou,
za můj život se tu bijí.

Mžikám do tmy,
nechci dýchat.
Kdybychom mi,
přestali do těla jehlemi píchat.

Poslední slza,
poslední nádech.
Nejsem už ničí múza,
poslední výdech.

Striptér

28. srpna 2014 v 21:35 | Purdy Girl |  FF
Tákže, tohle je pro tebe Terr Sixx :3 :)
Andy

Jmenuji se Andy a je mi 26 let. Už nějaký ten pátek se živím jako striptér. Mojí specialitou je tanec u tyče. Jo, možná si myslíte že je to jen pro ženy ale to se mýlíte. Víte jak moc smyslné je, když se křivky mužského těla vlní kolem chladné kovové tyče? Mmmmm. Ano, jak vám asi došlo, jsem gay.

Ashley
Po dni v kanclu jsem byl strašně unavenej. Nervy jsem měl v kýblu. Bože, tohle se nedá vydržet! Aspoň ne za střízliva. Vzal jsem si peněženku a klíče, na sebe jsem hodil koženku a vyrazil jsem do svého oblíbeného baru. No, není to takovej ten klasickej bar, byl to spíš tak trochu striptýzovej bar. No co, jsem chlap ne? Za chvíli jsem byl na místě. Sedl jsem si do prádého boxu-tady mě apsoň nebude nikdo otravovat. Většinou jsem sedával u baru-tam jsem měl přehled o věcech. Ale teď jsem neměl náladu. Z mého přemýšlení mě vytrhla jedna dost dobře vyvinutá blondýnka. "Ahoj fešáku, můžu si přisednou?" Zavrtěl jsem hlavu. "Ne, chci být sám." "Ale no tak, já ti udělám společnost a věř mi, že to umím.", vrněla mi do ucha a její ruka se sunula po mém stehně k mému "kamarádovi". Okamžitě jsem ji ruku odstrčil. "Řekl jsem ne, běž si otravovat někoho jinýho." Ale ona to prostě nevzdala. "Máš manželku a hraješ si na dobrého manžílka? Ale no tak brouku, nikdo se o tom nemusí dozvědět.", nalepila se zase na mě. "Nemáš tam dole správnou výbavu, chápeš?!", odstrčil jsem ji prudce. Blondýně se ve tváři zračilo překvapení. "Takže ty jsi? Ty jsi...?" "Ano jsem gay.", řekl jsem ji a potom už jsem jenom sledoval jak si to míří k další oběti. Fú, tak to bylo moc. Za chvíli za mnou přišla servírka a já si objednal whiskey, kterou jsem už za chvilku popíjel a čekal jsem na představení-za chvíli měla začít striptýz show. Když jsem uviděl toho kluka jak se motá kolem té tyčky. Toho musím mít. Prostě musím! Lokal jsem whiskey zatímco moje oči upřeně pozorovali toho krasavce přede mnou. Jeho kamarád byl v pozoru-stejně tak jako můj. Bylo něco po půlnoc když show skončila. Hnedka jsem vstal a pronásledoval jsem toho anděla. Chňapl jsem ho za zápěstí. Otočil se. "Máš chvilku?ů, zeptal jsem se ho a nasadil jsem svůj svůdný hlas. "Záleží na tom kdo se ptá.", naladil se okamžitš na moji vlnu. Z peněženky jsem vytáhl balíček bankovek. "Tak pro tebe krasavče mám celou noc.", zašeptal mi do ucha a rukou mi "náhodou" přejel přes zadek. Pk mávl na barmana a tím mu naznačil že už je na celý večer zabraný, vzal mě za ruku a zatáhl mě do zákulisí. Pak jsme šli kudy po točitých schodech nahorů. Došli jsme potemnělou chodbou ke dveřím který ON otvřel. Hned jak se z anámi dveře zaklaply, svalil mě na postel a přivlastnil si moje rty. Já se mu neránil. Rukama jsem ho chytili za zadek a přitáhl si ho k sobě ještě blíž. Rychle jsem mu sundal tričko a rifle. n mě taky a tak jsme oa byli už jen v boxerkách."Ty na to jdeš teda rychle.", poznamenal s úměvem. Obrátil jsem ho pod sebe, vstal a rozhédl se po pokoji. Z poličky jsem sundal pouta a připoutak tho krasavce k posteli. "Tohle bude za příplatek.", neodpustil si. Protočil jsem oči. Sedl jsem si na něj obkročmo a začal mu rty prozkoumávat každou část jeho těla. "Tvoje jméno?", zeptal se mě. "Ashley a ty?" "Andy." "A a A. Zajímavý.", prohodil jsem a dál se věnoval prozkoumávání jeho božského těla. Zubama jsem mu stáhl boxerky a začal mu to dělat pusou. Já vím že by to mělo být spíš naopak když já jsem tady ten oc platí, ale takhle se mi to prostě líbilo víc. Když se udělal, vyšplhal jsem rty zpátky nahoru po jeho těle a začal ho líbat.

"Příjdeš ještě někdy?", ptal se mě Andy s očekáváním v hlase když jsem mu platil. "Určitě.", řekl jsem mu a líbnul ho na tvář. Potom jsem odešel...

Me + Meth - 8. kapitola

28. srpna 2014 v 20:45 | Echelon |  FF
Kam tak rychle zmizel? Vždyť je po jídle a vždycky na mě čeká… A v tom mi to docvaklo. To je ale vůl!
Utíkala jsem k veřejným záchodům na chodbě. Ignorovala jsem velkou značku pánské záchody a potichu se vkradla dovnitř.
Moje obavy se bohužel potvrdily. Z jedné z kabinek se ozývalo dávení a zvuky zvracení. Rychle jsem vyšla ven a snažila se uklidnit. Především svůj žaludek.
Po pár minutách vyšel Joey.
"Ou, Cassie, ty nejsi na pokoji? Myslel jsem, že už jsi šla, takže…" Zarazila jsem ho.
"Proč Joey?" zeptala jsem se s káravým pohledem "zodpovědné matky".
"Prosím, neříkej o tom Jaredovi…nikomu,"šeptal se sklopeným pohledem.
Chytila jsem ho za ruce. "Jsi můj krásný Joey, tak proč se takhle ničíš?"
"Protože nejsem…" Zase jsem ho přerušila. "Feťákům se neodporuje,"pohrozila jsem mu.
Usmál se. "Zůstane to jen mezi námi?"
"Určitě, ale tohle bylo naposled. Hm?"
"Slibuju."
Odpoledne jsme strávili na zahradě a pomáhali sázet mrkve, jakožto součást naší terapie na rozptýlení. Je fakt, že když celé odpoledne dřepíte v hlíně a koukáte na Diega, jak se znuděně na mrkve dívá, nemáte čas myslet na drogy.
Se svou vyrážkou na rukách jsem však mohla akorát Diegovi radit, jak mrkve zasadit.
Joey si šel lehnout, protože mu nebylo dobře. Měla jsem o něj strach a bála se, že zase provede nějakou blbost.
Alespoň tu je příležitost se s Diegem více spřátelit, ale naše vztahy na bodu mrazu se ani nepohnuly. Taky, kdo se kdy s kým spřátelil přes mrkve, že?
Po dlouhém odpoledni sázení jsem byla příšerně utahaná. Hned po večeři jsem usnula…
Vzbudilo mě ostré světlo. S leknutím jsem se posadila a všimla si čtyř lidí u Joeyho postele. Doktorka Jessica, Tomo, Shannon a Diego. Tomo na Joeyho mluvil klidným profesionálním hlasem.
Šla jsem k nim, ale přes nikoho jsem neviděla.
Jessica mě a Diega odstrčila a Shann vzal Joeyho ochablé tělo do náruče. Někam ho nesli. Joey! Chtěla jsem zavolat jeho jméno, ale byla jsem v šoku. S Diegem jsme tam zůstali sami.
"Jo-Joey…,"zašeptala jsem.
"Cass, já vím, ono se to lehko říká, ale klid ano? Joey je v nejlepší péči. Bude mu za chvíli zase dobře."
Otočila jsem se na něj. To bylo poprvé, co ke mně projevil nějaké hlubší city. Mrkev zabrala.
Zamával mi rukou před obličejem. "Doufám, že jsi neutrpěla nějaký těžší šok," zamumlal a někam mě táhnul. Bylo mi jedno, kam mě vedl. Joey je někde pryč a já nemůžu být s ním.
S Diegem jsme došli do malé útulné místnosti s malou kuchyňkou hned za rohem. Vím, že se tady dělaly skupinové terapie a různé programy pro pacienty.
Diego mě usadil do křesla, dal mi svou mikinu a odešel do kuchyňky. Do pár minut se vrátil a donesl mi zelený čaj.
"Tak co, už můžeš mluvit?" zeptal se mírně pobaveně a zamíchal si svůj čaj.
"Co se mu stalo?" ignorovala jsem jeho otázku.
"Měl menší záchvat. Jeho tělo mělo málo živin a zkolabovalo. Dají mu infuzi a bude v pořádku. Za to ty….celá se klepeš,"řekl znepokojeně. Cítila jsem v sobě mírnou paniku. Jednak ze zvětšujícího se absťáku a ze strachu o Joeyho. Nevěděla jsem, čeho se bát víc.
"Máš absťák viď?" Upila jsem čaje a dívala se do hrnku.
"Řeknu Jaredovi,"řekl a už se chystal k odchodu.
"Ne, nechej ho. Určitě spí. Já to do rána nějak přežiju." Zatvářil se nesouhlasně.
"Stejně zítra dojde dřív." Zase ta jeho dedukce.
"Doufám, že Joeyho dají dohromady co nejdřív,"řekla jsem a snažila se ignorovat touhu po drogách.
"Nemůžeš věci uspěchat. To je jako vařená žába." Zamračila jsem se. To přirovnání znělo divně a navíc to nedávalo smysl.
"Když hodíš žábu do vařící vody, okamžitě vyskočí. Ale když ji dáš do hrnce s vlažnou vodou a pomalu ji zahříváš, žábě nedojde co se s ní děje, a pak už je příliš pozdě. Uvařená žába. Chápeš? Prostě se musí postupovat po malých krůčcích." Zasmála jsem se. Pít čaj v půl páté ráno a povídat si o vařených žábách, to se může stát jenom tady na psychiatrii.
Dopili jsme čaj a šli na pokoj. Joeyho postel byla čistě převlečená a ustlaná. Bylo to jako by zmizel. Ta pozitivní energie byla pryč…

NatsuCon-známka osudu

27. srpna 2014 v 21:25 | Purdy Girl |  Jednodílovky
Takže, rozhodla jsem se vytvořit novou jednodílovku! :3 :D

Hlavním tématem bude NatsuCon-což je "sraz" cosplayerů z celé republiky. Letošní NatsuCon je od 22-24 srpna. Bohužel já tam nebudu :( Jsem v anime začátečník ale strašně bych se tam chtěla podívat! :3 No, tak snad příští rok...:3 :)

No, dost už keců. Vrhneme se rovnou do děje, co říkáte? :3 Příjemnou počtenou přeji :3 :)


Andy
Doprdele ze vším, fakt! Šlehl jsem s látkou o zem. Měl jsem nervy v hajzlu No, ale můžu si za to sám e jp. Vždycky před nějakým Advikem prostě šílím. Já si prostě ten cosplay nemůžu vyrobi předem, já to musím dělat na poslední chvíli! Zrovna jsem si "šil" oblek který ke cosplay na Sebastiana Michaelise z anime Black Butler budu potřebovat. Není nutno dodávat že mi to kurevsky nešlo. Po chvíli jsem kus černé sametové látky zvedl a začal na něm pracovat. Přes cleou noc jsem byl v roli švadlenky a ráno jsem byl v roli vyčerpaného ale spokojeného cosplayera, který si dokázal ušít tak nádherné sako. Cha, budu štramák!

Aisha
Cha!Cha! Cha!
Mám to, mám to, mám to, mám to!,skákala jsem radostí. Právě jsem dokončila poslední úpravy na kostýmu mého cosplaye. Cosplayuji Rimu Toyau z anime Vampire Knight. Oh, jsem dokonalá. Ne, jsem božská! Hahaha...

Na NatsuCon
Seděla jsem na trávě, na krku se mi houpala cedulka a v ruce jsem držela ledové frappé s příchutí čokolády. Kofein a čokoláda, to je moje. Pařilo na mě slunce. Já mám sice sluníčko ráda ale teď mě iritovalo. Nejenom, že jsem se potila jako prase ale k tomu všemu se mi pomalu ale jistě začíná roztíkat make-up. Mám tady sice všechny potřebný věci ale trvalo yb to pěkně dlouho a navíc, musela bych sehnat aspoň malinkatej kousíček před zrcadlem. A to se mi ve společných prostorách rozhodně nepovede. Nejsem jediná, komu se roztýká makeup. A navíc já to zkoušela za poslední hodinu dvakrát. A nedostala jsem se ani do tý zasraný chodby. Kdybych tady aspoň měla nějakej ětrák nebo fén kterým bych si to mohla vysušit. "Prdele!", ozvalo se a na obličeji mi přistála ledová tekutina-oprava, ledová třšť. Modrá. Vražedným pohledem jsem probodávala to pako nade mnou. "Děláš si ze mě kozy?!", vrhla jsem se hnedka na něj. "Ježiši promiň, já jsem nechtěl." "No ještě aby si chtěl! Ty pako jedno, vidíš co si mi udělal s kostýmem?!" "To uschne neboj.", začal mě utěšovat. Vytrhla jsem mu zbytek tříště z ruky a vylila ji na něj. "Vezeš se se mnou Sebastiane.", zavrčela jsem na něj. " Rimu jsem nikdy neměl v lásce.", zavrčel mi až moc blízko u ucha. Okamžitě mi naskočila husina na krku. Tak ten debil mě jako nejdřív polije a potom mě ještě provokuje? Co si o sobě jako myslí?!

Do hodini naše kostými uschli. Celou tu dobu jsme seděli pod stromem a nehnuli se od sebe na krok. Já se pak zašla podívat na záchod-á hele! Támhle je jedno volný zrcadlo! Začala jsem sprintovat a těsně před zrcadlem se náhle objevila jedna holka převelčená za Yuno z Mirai Nikki. Já se ale nehodlala nechat odstrčit a tak jsem použila svůj ostrý loket. Yuno na mě bolestivě zasyčela ale uhnula mi z cesty. Cha! Jsem výtěz! Po půl hodině jsem vycházela se spraveným makeupem. Venku na mě čekal Sebastian lomeno pan neznámý. Pozvedla jsem pravé obočí. "Copak tu pohledáváš?" "Čekal jsem na tebe Rimo. Půjdeme se podívat na přehlídku?", zeptal se mě a nabídl mi rámě. Vyjeveně jsem koukala ale jeho nabídku jsem přijala.

Celej NatsuCon jsme si neskutečně užili! Dozvěděla jsem se, že se jmenuje Andy a je strááášně fajn. Když akce skončila, skočil jsme si do pizzerie a potom na mléčnej shake a pořád jsme byli v kostýmech a lidi se na nás dívali dost divně a dokonce si nás i pár lidí vyfotilo. Připadala jsem si jako celebrita ale nedalo se říct že by mi to vadilo. Docela jsem si to užívala. Andy mě doprovodil domů. "Tak, ahoj." "Ahoj." "Uvidíme se ještě někdy?" "Ale jistě Rimo.", řekl a políbil mě. Do ruky mi potom vtiskl papírek kde bylo napsané jeho mobilní číslo. Potom odešel.cO bože, asi jsem se zamilovala! :3

Takže miláčci, napište mi dolů jestli chcete dalšíjednodílovku a popřípadě nějaký téma a postavy :)

Proč je všechno tak těžký?

26. srpna 2014 v 18:42 | Purdy Girl |  Ostatní
Všechno jakoby se bortilo, hroutilo. Co o to, že mi je špatně. To je přeci jedno.

Sedím a zadržuju slzy. Výlevy mýho srdce se snažím neposlouchat ale je to těžký. Snažím se držet se na uzdě. Beru ohledy na ostatní. Snažím se, snažím se...ale asi málo.

Jakoby se po mně natahovaly ruce, který mě nechtějí zabít hned. Chtějí mě zabít pomalu, mučivě a velmi, velmi bolestně. Potřebovala bych obejmout. Obejmout od té nejdokonalejší slečny kterou tak miluji. Jenže ta je daleko...

Za chvíli začíná škola...já du na střední. Bude to změna a velká. Jak zvládnu to učení? Ten stres? No, to já nevím. A to je to, proč se bojím.

Jakoby se bolest,strach a nenávist celýho světa usazovali ve mně. Jenže jak já to mám sama zvládnout? Jak to mám unést? Nevím. Bolí mě všechno-tam uvnitř.

Moje nálada se mění každou chvíli. Co chvíli, každou vteřinu! Je to jako na nějaké splašené horské dráze. Jednou jsem strašně happy a na to padám dolů. Dolů a dolů a dolů. JKéž by mně někdo zachytil. Jenže nezachytí. Není jak.

Občas mi připadá, že jsem na světě sama i když mám skvělou a milující rodinu.

Jedna slza, druhá, třetí...

Nejde je zadržovat věčně. Jsem tak nechutně slabá. Kéž bych se dokázala nějak zocelit. Nějak ztvrdit. Někdo by chtěl určitě říct: Když se chce tak de všechno. Oprava. "Když se chce, jde většina."

Kdyby se za slzy a bolest platilo, byla bych ten nejbohatší člověk na celém světě.....

Tagy, Tagy jsou všude!!!!

26. srpna 2014 v 17:11 | Purdy Girl |  Ostatní


Takže, jelikož mě zatagovala jak Aydee tak kobra a já si první přečetla to od kobri tak udělám tag s jejíma otázkama :D PS:Holky, ste mrtvý -,-! :D


1.poděkovat člověku, co tě nominoval
2.Napsat o sobě 11 faktů
3.odpovědět na 11 otázek
4.nominovat aspoň 11 blogerů/blogerek a vymyslet pro ně 11 otázek

2)
1. Jsem emařka :3 :D
2. miluju coreovou muziku
3.nesnáším když se lidi serou do emo stylu a nic o něm nevědí -,-
4.miluju svojí přítelkyní :3
5. jsem strašně netrpělivá :D
6.mám kanál na youtube
7.mám morčátko který jsem pojmenovala Lexie of the night silence :3
8.Lexie je "trošičku" v nadváze
9.Miluju Ashleyho Purdyho :3333333
10.Miluju anime
11.chci se naučit Japonsky (zatím umím jenom 8 slovíček :( Zatím :D)

3)
Psali ste si někdy deník? Jestli jo, jak to s ním dopadlo?
-Jo, hodněkrát :D Vždycky stejně, skončilo to ani ne v půlce :D

Jaký vyznáváte styl?
-jak už tady zaznělo, jsem hrdá emařka :D

Už se vám povedlo dostat něčí autogram?
-jo, od Lucie Bílé na táboře :DDDDDDDDDD

Až umřete, necháte se zpopelnit nebo pohřbít celý? Proč?
-hej, fakt netuším

Když
se s někým uvidíte poprvý, na co se na něm kouknete nejdřív?
-že by na něho? :D

Hrajete na nějakej hudební nástroj?
-deset let na keyboard :D

Spustit se se zpěvačkou. Kdo to bude?
-? Nevím? :D

Jaká je vaše oblíbená pizza?

asi havaj? :D

Sen za kterým si půjdete ať to stojí co to stojí?
- udělat si karieru jako dětská psycholožka a taky se prosadit ve zpěvu

Batman nebo Superman?
-asi Batman

Nenávidíte mě hodně? :D
-jo! -,- :D




Takže, a nominovanými se stávajííí :D
-VevuBVB
-Pokuď to půjde tak Aydee(to máš za to! :D)
-Von Monroe
-Margie
...nominovala bych víc ale ostatní nějak neznám :DDDDDDD

Otázky:
1.Co tě v životě ovlivnilo?
2.jaký nejtěžší rozhodnutí si ve svým dosavatním životě udělal/a?
3:Jaký máš vztah ke zvířatům?
4.Jaká věta tě dokáže spolehlivě vzbudit? (U mě je to třeba jenom:Purdy!!!!!" :D)
5:co ti dokáže spolehlivě zničit náladu?
6:Jakou větu od rodičůnesnášíš?
7:Koho by si dokázal/a parodovat?
8:Co nesnášíš?
9:Máš často noční můry?
10:Bojíš se horrorů?
11:Nejděsivější zážitek?

TAk to je vše srdíčka :3 :D

Worthless-depression

24. srpna 2014 v 21:50 | Purdy Girl |  Básničky
Polož mi srdce,
na prázdnou dlaň.
Nadechni se prudce,
tak z tý země konečně vstaň.

Zlomená v sobě,
těžko se mi dýchá.
Vidím se ležet v hrobě,
když v srdíčku mě zase pýchá.

Možná že jsem slabá,
jenže já už na to nemám.
Ta, co si do kůže obrazce kreslí,
sebe samu už ani neznám.

Co je to bolest?
Co je to smutek?
Na oči mi prosím nelez,
ty, co si zničil kterýkoliv můj dobrý skutek.

Jsi jen ničitel,
co v radosti mi brání.
Smutku dobrý učitel,
ten, co mě od společnosti straní.

Jak moc bych se chtěla smát,
jenže ono to prostě nejde.
Já musím se pořád bát,
ale co na tom sejde.


Když už chci zase žít,
příjdeš ty a všechno zničíš.
Potom už já tu nechci být,
moji bolest si perfektně vycvičíš...

Tato básnička není psaná o někom, není to o nějakém člověku nebo tak. Je to o depresi. Ten, co za mnou chodí je vlastně ona-deprese........To je ta potvora, kvůli které prostě nemůžu spát....

Day 4 and 5

21. srpna 2014 v 16:24 | Purdy Girl
Takže ahojda! :3

Tuhle kapitolu mám dva dny v jednom. Přidávám po odmlce protože nemám doma k dispozici noťas a z mobilu se to píše strašně blbě a hlavně pomalu. NIcméně, abych vás nešidila, rozepíšu jsem ty dva zmíněné dny.

Day4
Dneska je středa. Celej den jsem lítala venku s Yokim(můj kamarád) a Luss( moje BFF) po městě a sháněli jsme učebnice který potřebuji do školy. Takže nějaký ty kalorie šly dolů, jenže..

Jenže potom jsme šli do KFC a dali jsme si tam kyblík a k tomu spoustu a spoustu přeslazené coly a mirindy. Zbytek dne jsem přežila s jedním hrnkem silnýho neslazenýho capucina (ale se smetanou -,-) a večer jsme si dali s Luss(která u nás spala) a sestrama velkou mísu popcornu. A aby toho nebylo málo, dneska jsem úplně vynechala běhání, posilování...

Day 5
Dneska po obědě jsme s Luss jeli do obcho´dáku vyřídit nějaký věci. Potom jsem si skočila pro capucino a vyrazili jsme. Já mířila do knihovny která se nachází nedaleko jejího domu, a tak jsme šli s
společně. A abychom taky něco spálili šli jsme od nákupáku až do knihovny pěcha-jsou to asi 3 kiláky.


No nic, tak já valím. Zase se ozvu. Pá :)

Day 3

19. srpna 2014 v 18:52 | Purdy Girl
Takže...

Dneska ráno jsem běhala a potom sem se normálně rozcvičila a protáhla. Teďka mířím opět běhat (běhám na stroji a čumím se na Naruta nebo na ostatní anime :D)

Dneska jsem snídala dietní lupínky nebo co to je zalitý polotučným mlíkem-to by se nemělo moc často ale jednou za čas nevadí- aspoň jsem to četla :D

Potom jsem byla kolem tři čtvrtě na tři se setrou na kafi a dortu-já si dala duo frappe. A ke svačině jsem měla nektarinku. Teďka k večeři jsem měla speciální dietní jogurt s ovesnýma vločkama. No, tak já jdu běhat :D Zatím čaute! :3 :)

Fear and sad...

18. srpna 2014 v 22:04 | Purdy Girl |  Ostatní
Najednou je mi strašně špatně...

Slzy se mi hrnou do očí a závodí která bude v cíli první...
Snažím se to rozdýchat ale jakoby to s každým nádechem bylo horší a horší. A já nevím jak se tomu bránit.

Omotává se to kolem každé mé tepny, žíly a každičkého nervu v mém těle.
Kéž bych mohla říct, že mám své tělo ráda.
Kéž bych mohla číct, že seme sabu mám ráda.

Jenže já nemůžu. A možná v tom je ten problém....

No, a co tak ať si tělo klidně trpí hlady, bolestmi..., mě je to jedno.
Všechno už je mi tak nějak jedno...Tedy aspoň v tuhle chvíli...

Venku se chílí k dešti a všechno a všechny skrývá temntota. Venku je tma a zima tak jako v mém srdci a ve mně samotné. Je to smutné..., je to k pláči....