Ta jiná 7.kapitola

14. června 2014 v 12:04 | Purdy Girl |  FF
Tady je už 7.kapitolka! Komentík by potěšil :)) :)

Andy
Myslela jsem, že toho chlapa zabiju. Kotník mě bolel, naštěstí mi neotekl. Zatím. Šla jsem snad po stopátý na druhý konec mola, kde jsem se opět setkala s pobaveným výrazem Ashleyho. "Co zas?", vzdychla jsem a rukou si setřela kapky potu na čele. Měla jsem pocit že hořím. Doufám, že nemám horečku. "Co zas? Moc na těch podpatcích vrávoráš. Je to jenem deset centimetrů drahá." "Jenom deset centimetrů? Chodím tu už půl hodiny, kotník není pořádně zahojenej a ty řekneš jenom deset centimetrů?!" Ashleyho rysy ztvrdly. "Takhle se mnou nrmluv Andy. To že jsem ti zachránil místo neznamená, že budeme kamarádi. Ne. Jsem pro tebe to, co pro ostatní modelky nebo modely."

Ashley
Čuměla na mě jako na E.T.ho. Ač bych rád, nechtěl jsem si ji připustit k tělu. Přitahovala mě. Strašně moc. Ale já jsem prostě nemohl. Nemohl jsem si ji k sobě vzít. Andy dala bradu nahoru, obrátila se a normálním krokem šla zpátky. Tam se otočla, nahodila svůdný pohled a nádherným vlnivým krokem došla až ke mě, tam se pomaličku otočila a šla zpátky. Bylo to famózní. Dokonalé. "Lepší?", zeptala se a v očích ji bylo vidět očekávání. Pokrčil jsem rameny. "Lepší, to ano. Ale nic zláštního." "Ale tohle je moje osobní chůze. Tohle je moje." "Je jedno, čí to je. Ale je to děsný." V očích se ji zajiskřilo. "Fajn. Za dvě a půl hodiny končím." "To určuji já." "Ale ty si říkal že tu musím být tři hodiny." "Když budu chtít, můžeš tu být klidně i pět." Probodla mě pohledem ze kterého mi přejel mráz po zádech. "Tak dobře. Pokud e ti to tedka povede, můžeš jít domů. Pokud ne, budeš tu zbývající dvě hodiny." Přikývla a šla dozadu. Pak se předemnou v dálce objevila jako anděl. Anděl zkázy. Šla krásný vlnivým krokem, byl plachý ale zároveň plného sebevědomí. Bylo to nádherné. Na konci ola se zastavila a zůstala přede mnou stát s nedbalou pózou, která ovšem vypadala famózně. Zalteskal jsem ji a jí málem vypadli oči z důlku. "Bylo to výborný. Vidíš, když se aspoň trošku snažíš je to poznat." Viděl jsem na ní, že chce říci hořkou poznámku ale spolkla ji a mlčela. "Dobře, můžeš jít Andy. Zítra tu buď s ostatními v osm ráno. Opovaž se přijít pozdě." ůNepřijdu pozdě. Na to si téhle práce moc vážím.", řekla a sebrala si věci a za chvíli už jsem byl v místnosti sám.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 wretched-and-divine-bvb wretched-and-divine-bvb | Web | 14. června 2014 v 12:31 | Reagovat

:3 moc krásné

2 Purdy Girl Purdy Girl | Web | 14. června 2014 v 12:36 | Reagovat

Děkuji :33333

3 wretched-and-divine-bvb wretched-and-divine-bvb | Web | 14. června 2014 v 12:41 | Reagovat

nz :)

4 katy katy | 14. června 2014 v 20:18 | Reagovat

Skvělé užasné dokonalé.Umírám zvědavostí.Honem honem další šup šup.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama