Mělo to být navždy

7. února 2014 v 15:22 | Purdy Girl |  Jednodílovky
Alice

Chodili jsme na procházky, drželi se za ruce, povídali si, líbali se. Pořád si pamatuju na náš první polibek. Jak si mě vzal za ruce, a pomalu se ke mě skláněl. Srdce mi bušilo. Byl to nádherný pocit, vědět, že si můj a já jen tvoje. Pamatuji si, jak jsi mi poprvé řekl, že mě miluješ. Ohromilo mě to. A já byla najednou šťastnější než kdy předtím. Neohlížela jsem se na to, že si vystřídal mnoho dívek přede mnou, že mě okolí na tebe varovalo. Neřešila jsem to. Říkal si mi, jak si vytetujeme svoje jména, který budou věčný, jako naše láska. To období jsem byla nejšťastnější. Asi po dvou týdnech našeho vztahu si začal chodit s jinýma holkama ven. Já to chápala, nemohla jsem si tě držet jenom pro sebe, že jo. Když se ke mě ale pomalu donášely různý řeči o tom, že to je víc než kamarádství, začala jsem pochybovat. Ale i přesto věřila tvým slovům. Když jsem se po čase dozvěděla, že ty řeči nebyly jenom výmysli, že si to opravdu udělal a podvedl mě, byla to pro mě obrovská rána. Ve chvíli, kdy jsem se tě ptala, jestli je to pravda a ty s klidem odpověděl, že ne, že mě miluješ a že jsem pro tebe ta jediná, nedokázala jsem určit, komu mám věřit nebo ne. Ale ty sis to potom u mě vyžehlil dalšíma řečičkama o naší lásce, dalšíma procházkama a dalšíma společně strávenýma chvílema. Ale toto netrvalo dlouho. Po týdnu si zase začal chodit ven s holkama. A udělal to znovu. Asi týden jsme se spolu nebavili. A já nevěděla, na čem vlastně jsem. Nechtěla jsem se o tebe s nikým dělit. Po dalším týdnu jsme slavili měsíční výročí a já byla ráda, že jsme tu těžkou chvíli zvládli. Ale ani ne po třech dnech jsme se měli sejít, že mi potřebuješ něco říct. A v tu chvíli jsem věděla, že se blíží konec. Celý den jsem byla jako na trní. Neokázala se pořádně na nic soustředit. Já na to místo ale nemohla dorazit a tak si mi napsal prostou SMS, že to nefunguje, nemá to dál cenu. Neklape nám to spolu. A tak jsme se rozešli. A najednou byl konec. Konec všeho. Strašně špatně jsem to nesla. Nedokázala jsem uvěřit tomu,že si mě podváděl, lhal mi, jen si se mnou pohrál a odkopl mě. Jen si mě využil. Ještě víc než kdykoliv před tím jsem se trápila, ničila si život, ničila svoje tělo. Strašný pocit beznaděje byl na denním pořádku. I když už je to pěkných pár měsíců, co jsme se rozešli, pořád mám na srdíčku tu obrovskou ránu, která se sice zaceluje, ale nikdy nezmizí. Na věky tam bude jizva, která mi bude až do mojí smrti připomínat, jak jsem byla hloupá, když jsem ti věřila. A jak si mi ty ublížil.........
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ashley Ashley | E-mail | Web | 8. února 2014 v 0:34 | Reagovat

No jo náš Ash

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama