You are my life song 5.kapitola

29. ledna 2014 v 17:09 | Purdy Girl |  FF
Ahojík :3 Takže, tady přidávám další kapitolku YAMLS :3 Komentíky potěší :3 :)

Dennisa
Úspěšně jsem zvládla obě dvě zkoušky. Jop, tomuhle se říká výhra. Když jsem přišla domů, nikdo tu nebyl. Zašla jsem do svýho pokoje. Tam jsem si nabalila věci a vyrazila jsem. Záměrne jsem do budovy příšla o dvě hodiny dřív. Po kratším bloudění, jsem dorazila před dveře učebny hry na piana. Příložela jsem ucho na dveře, jestli neuslyším nějaký hlasy, ale bylo tam ticho. A tak jsem se odvážila a zaklepala na dveře. "Dále.", ozvalo se tlumeně zpoza dveří. Měl úžasný¨hlas. I když jsem si předsevzala, že do místnosti vstoupím jako dáma, dopadlo to ale skoro stejně jako minule, Otevřela jsem dveře, pozdravila jsem a vykročila k piánu. Bohužel jsem si přišlápla tkaničku. Země na mě zaútočila. Bolestivě jsempřistála na obličeji. Bolestivě jsem přistála na obličeji. Když jsem se ze země zvedala, uviděla jsem, jak se drží za hlavu a směje se krásným hrdelním smíchem. "Jsem ráda, že jsem vás mohla pobavit.", řekla jsem trochu naštvaně a oprášila si kalhoty. Nevím, co proti mně ta mrcha zem má. Já totiž padám v jednom kuse. Povrch může být sebevíc rovný, já stejně skončím na zadku. To je můj bolestivý osud. "Copak potřebuješ?", zeptal se mile a snažil se o vážný tón ale jeho snahu kazil pobavený úsměv hrající na jeho tváři. "Vlastně nic, jenom jsem myslela, že bych si mohla zahrát na piáno." V očích mu zajiskřilo. "Tak určitě. Poď." Podíval se na hodinky. "Máme spoustu času." Sedli jsme si na stoličku. Já začala hrát úryvek z nějaké písničky. Ani nevím jak, prostě se mi to nějak dostal do prstů. On tu melodii asi poznal a hnedka se přidal. Bylo to dokonalý. Jako by jsme byli jeden. Dohráli sme. "Můžete mi něco zahrát?", zeptala jsem se ho se štěněcíma očima. Přikývl. Já ruce položila do klína, on ty svoje na klaviaturu. Sálem se nesla božská melodie. Topila jsem se v ní. Pozorovala jsem jeho soustřděný výraz. Měl zvláštně řezaný obličej, jeho rysy byly ostré ale přitom příjemné. Měl krásný černý vlasy asi nad lopatky, knědý oči a tenký rty. Jeho paže zdobilo tetování. Na pianistu neobvyklí, ale proč ne. Dneska na sobě měl černou košili s tím, že první tři knoflíčky byly rozepnuté. Na zápěstí měl pár bílých gumových náramků. Měl černé kožené upnuté riflr. A ještě jedna zvláštnost na něm byla. Kromě jeho nadpřirozené krásy a charismatu se od ostatních lišil i v ostatních ohldedech. Oči měl obtálou černou tužkou, pod levým okem měl znamínko a jeho nehty byly přetřené černým lakem. "Jak se jmenujete?", vypadlo ze mě. Vypadal překvapeně, potom se usmál nádherným úsměvem. "Ashley.", odpověděl mi. "A ty?". "Dennisa.", přikývl. "Chceš si jěště zahrát?", zeptal se mě medovým hlasem. "Jestli vám to nebude vadit." "Prosím tě, tykej mi. Cítím se staře, když mi někdo vyká." Usmála jsem se. "Nevadilo by ti, kdybych si ještě mohla zahrát?" LAni v nejmenším.", usmál se na mě, chytil mi ruce a položil je na klapky. On se mě dotýká!!! Bože uklidni se, napomenula jsem se v duchu. Hodila jsem po něm pohled a setkala se s tím jeho. Pod jeho pohledem jsem roztávala. Topila jsem se v té hnědé barvě. "Hraj.", zašeptal a tím mě tak vytrhl z myšlenelk. Přikývla jsem a spustila. Tuhle skladu jsem slyšela v nějakým filmu. Strašně se mi ta melodie zalíbila a tak jsem se ji naučila. Popravdě řečeno jsem netušila, že to ještě umím. Moje prsty si o to řekli. Cítla jsem jeho pohled na sobě......

Ashley
Dennisa byla opravdu talentovaná- a ne jenom v padání na zem. Zíral jse, jak ladně a naprosto bez potíží vládá kvinto oktávy v těžkém rytmu, pravá ruka ji hraje akordy a melodii zároveˇ. Bylo to úžasný. Dokonale uměla měnit tempa. Nechápal jsem to, protože ona říkala, že doma nemůže cvičit. Protože nemá na čem. Svoji ruku jsem přesunul na její stehno. Ztuhnula. "Pokračuj.", řekl jsem ji. Ale už se neozval ani tón. Rychle se otočila, vlepla mi facku, posbírala si věci a se slzami v očích vyběhla z místnosti. Nechápal jsem to...

Dennisa
Utíkala jsem pryč. Od toho zmrda. Viděla jsem jeho tvář před očima. Zelený vlasy s patkou, piercing v obočí a v jazyku. Martin... Přiletěla jsem domů, vyběhla sschody a zamčela se v pokoji. Zpoza dveří jsem slyšela Maddie a Kath. Bylo mi to jedno. Do uší jsem si dala slucháka a pustila nějakou screamovou kapelu. Lehla jsem si na bok a začala si drtit ruku. Ta bolest byla svým způsobem příjemná. Ale chtělo to víc. Odšoupla jsem postel, dala mezi ni a stěnu svoji ruku a postel zpátky tvrdě přistrčila. Ozvalo se křupnutí a bolest. Vykřikla jsem. A je to v hajzlu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ashley Ashley | E-mail | Web | 29. ledna 2014 v 17:29 | Reagovat

Já z toho nemůžu!! Tohle bylo teda něco a chudák Den. Prosím přidej kapču ještě dnes! Jsem tak napjatá!! Prosím moc tě prosím. :)

2 Purdy Girl Purdy Girl | 29. ledna 2014 v 19:45 | Reagovat

Mám v plánu dneska přidat 6. kapitolu, tuhle jsem měla přidat včera ale nebyl čas :( Jinak moc děkuji! :)

3 my-midnight-tears my-midnight-tears | E-mail | Web | 9. června 2014 v 21:13 | Reagovat

Lásko, moje podpora poslední dobou celkem pokulhává, ale máš to krásný :) :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama