Leden 2014

Sen nebo realita?

31. ledna 2014 v 20:37 | Purdy Girl |  Jednodílovky
Takže :DDDDDD Je tu moje první jednodílovka :D! :D
Prosím vás, kdo není "fanoušek" sexuálních scén ať to radši ani nečte, nemuselo by se mu to líbit. :DDD
Malinkatý info o hlavních postavách: Amy , má 26 roků, černý vlasy a modrý oči. CC, má 30 roků, černý vlasy, tmavý očka a krásnou postavu :3 Takže, to je to hlavní, co byste měli vědět :D Tááákže :D Příjemný čtení! Komentík by potěšil :))

Amy
Na sobě měl bílý tričko a bílý rifle. Byl k sežrání. V černých vlasech měl černo-nílej šátek. Přišla jsem k němu, vzala jeho tvář do ruk a vášnivě ho políbila. Nebránil se mi. Ozval se hnusný brňivý zvuk a já se musela od něj odtrhnout. Otevřela jsem oči. Zasranej budík! Rychle jsem ho vypla a snažila se znovu usnout. Ale nepodařilo se mi to. Tím pádem jsem toho krasavce znovu ztratila.A tak jsem vstala, odešla do koupelny, tam vykonala ranní hygienu, namalovala jsem se a učesala, potom jsem přešla zpátky, oblíkla se. Nasnídala se a vyrazila jsem do práce. Když jsem vyšla před dům, myslela jsem si, že to se mnou sekne. Před mým autem stál ON. Na sobě měl ale černý tričko a modrý potrhaný rifle. Na tváři mu hrál úsměv. To zase jako spím?! Ale to by nebylo tak živý! Přišla jsem k němu a opatrně se dotkla jeho tváře. Ne, nezdá se mi to. Ucítila jsem teplo jeho kůže. On chytil moji ruku. Pomalu se ke mě naklonil až naše rty spojil. Začal mě vášnivě líbat. Jeho polibky jsem mu vracela. A tak jsem se vrátila zpátky domů, s mým novým mazlíčkem navíc. V předsíni jsem odhodila kabelku někam na zem. on zakopl dveře a přitlačil mě na zeď. "Jak se jmenuješ?", zeptal se mě. "Amy. A ty?" "CC." Tím pro dlouhou dobu skončila naše konverzace. CC se ke mě znovu sklonil a přivlastnil si moje rty. Rukou mi začal rozepínat bundu. Postupně jsme přešli do obávýku. CC mě hodil na můj velký gauč a zavalil mě svým tělem. Prohla jsem se zádech a tíms e tak o něho otřela. Líbal mě na krku a já měla svoje ruce zapletený v jeho černý hřívě. Sundal mi tričko Po chvíli mi zasunul ruce pod záda a rozepl mi podprsenku, která následně letěla někam do rohu místnosti. Nelíbilo se mi, že já byla skoro nahá a on byl stále oblečený. A tak jsem mu sundala tričko a tím tak objevila jeho krásně vypracovaný tělo a potetovanou ruku. Byl fakt krasavec. CC mě líbal v oblouku mezi hlavou a ramenem, ruka ma mě držel za boky. Svou pusou pokračoval níž a níž. Když mi jazykem přejel mezi prsama, slastně jsem zavzdychala. Kruc, jestli tohle je sen, mám fakt dost dobrou představivost. CC mi pomalu začal rozepínat kalhoty. Nadzvedla jsem se a tím mu tak usnadnila jeho práci. Kalhoty letěli za podprsenkou. Já nezůstala pozadu a CCmu jeho kalhoty taky sundala. Přetočila jsem ho pod sebe, chytila ho za ruce a začala ho líbat. Bože, on naprosto skvěle líbial. Po chvíli jsem jednu svoji ruku poslala na průzkum mezi jeho nohy. CC mi zavzdychal do úst. Přivonělajsem si k jeho kůži. Nádherně voněl. Jemně jsem okusával každý kousíček kůže na jeho těle. Jazykem jsem přejela přes jeho jednu bradavku. Zachvěl se. Usmála jsem se. Po chvíli mě CC přetočil zpátky pod sebe. Sundal mi kalhotky a sám sobě pak jeho boxerky. "Opravdu to chceš Amy?", zeptal se mě a pohladil mě po tváři. "Jo. Chci." CC se usmál, políbil mě a vstoupil do mě. Po chvílis e začal pohyovat. Postupně zrychloval tempo. Pokojem se nesly naše slastné steny. CC se po chvíli udělal. Já ho následovala. CC ze mně vystoupil,vzal me do náruče a odnesl mě do ložnice. Tam me polozol a lehl si vedle mně. Přikryl nás, polibil mě. Já po chvili usnula. Když jsem se ráno pronudila, uz vedlw mě nikdo neležel. Ja byla nahá. Byl to sen nebo realita?

Neodcházej mi

31. ledna 2014 v 20:03 | Purdy Girl |  Básničky
Žiletku do ruky,
pomalu vkládám.
Slyším divný zvuky,
pocity si dohlavy ukládám.

Chci cítit tu bolest,
chci cítit svoji krev.
Já nepoznala tu tvoji lest,
potom uslyším svůj řev.

Bolest mnou proudí,
život ze mě utíká.
A jiní mě zase soudí,
že já jsem ta, co od problémů utíká.

Říznu se znovu,
a potom zas.
Měsíc je v novu,
uslyším JEHO hlas.

Ale on přišel pozdě,
a nemůže nic udělat.
Já svoji vášeň neudržela na uzdě,
já musela to podělat.
...

You are my life song 7.kapitola

30. ledna 2014 v 22:30 | Purdy Girl |  FF
Další díleček :3 :) Enjoy it!

Dennisa
Když jsem druhý den šla do školy, hotová pohroma! Všichni se ptali, co se stalo, jak se to stalo, jestli mě ta ruka bolí nebo ne Bože! Ale můžu si za to sama. Při vzpomínce na můj včerejší zkrat mě píchlo u srdce. Ten hajzl. Jediné, co jsem teď potřebovala a chtěla, byl klid a bezpečí mýho pokoje. Bohužel jsem se musela spokojit s rušnou třídou a nudným výkladem naší profesorky z biologie. Koho mají zajímat nějaký šutry? Mě teda rozhodně ne.. Položila jsem hlavu na lavici a nějakým čarovným způsobem se mi povedlo usnout. Probudilo mě nepříjemné šťouchnutí pod žebra. Leknutím jsem nadskočila. Otevřela jsem oči a vylekaně jsem se rozhlížela po třídě. Učitel na mě zíral v naděi, že mu odpovím na otázku, kterou jsem ani neslyšela. "Bílá?", zkusila jsem v naději, že se aspoň trošičku trefím. " Je to negroidní rasa, takže bílá asi těžko Denniso.", řekla přísně a posunula si brýle, které ji sjely z nosu. Naštvaně jsem se podívala vedle see, na Jareda. Ten v sobě dusil smích. Vyplázla jsem na něho jazyk. Měl červený vlasy, hnědý oči, pěkný tělo, hubenej a docela vysokej. Byl to můj nejlepší kamarád a navíc pekelně dobře zpíval. "Seš mrtvej Jarede.", zasyčela jsem na něho. Jared dal ruce nahoru v gestu, že se vzdává. "Nech mě žít, vždyť život je tak krásnej." "A já jsem Anglická královna.", řekla jsem ironicky. "Nechte mě na živu, Vaše veličenstvo.", řekl mi do očí Jared s vážností. "Ty si fakt pako Jarede." Řekla jsem a dostala jsem záchvat smíchu, což se mé profesorce z biologie nelíbilo a tak jsem musela zůstat po škole. Ale jako správná kamarádka jsem nabonzovala Jareda, kterej v tom jel se mnou, a kterej z toho byl nadšenej. No co, pro příště už mě nebude budit...

Jared
Ta sviňě mě nabonzovala! Chvíli jsem byl na ni naštvanej, protože jsem po škole měl svý plány, ale po chvíli mě to přešo. Seděli sme spolu v lavici, zatímco učitelka seděla za stolem, vypisovala nějaký papíry, a "hlídala" nás. "Sss,nechceš něco provýst?" Hodila po mně pohled. "´Mám zlomenou ruku, jsem unavená, mám špatnou náladu, jsem po škole. Vypadám snad na to, že chci něco podnikat? Ne." "Tak sorry no." Zbytek našeho trestu jsme proseděli v tichosti. Dennisa spíš proklimbala. Jakmile došla domů, svalila jsem se do postele a usla.

Dennisa
Jakmile jsem se probrala, sešla jsem dolů do kuchyně. To co jsem tam uviděla mě docela šokovalo. V kuchyni byla Kath a Denny. Kath byla připláclá na ledničku, Denny byl přpláclej na ní. Byli sebou tak zaujatí, že si mě ani nevšimli. Odkašlala jsem si ale nic Začínalo mě to srát. Razně jsem vykročila a zaklepala Dennymu na rameno. Ten leknutím nadskočil a kousl Kath do rtu, načež ona začala křičet že krvácí. "Sorry lidičky, ale mám hlad, du si pro jogurt, ten je v lednici a vy ste mi tu zavazeli.", řekla jsem, vzala si jogurt, lžičku a odebrala se nahoru. Na schodech jsem se ještě otočila. Kath zastavovala "krvácení" mokrým kapesníkm a Denny ji hladil po rameni a ptal se ji, jestli ji to nebolí. Bože, ty se hledali než se našli fakt...

Feelings

30. ledna 2014 v 21:31 | Purdy Girl |  Básničky
Ztracená v sobě,
Nenalézám cestu.
Ztracená v době.

Zarývám nehty,
do svý kůže.
Nikdo mi už nepomůže.

Čeká mě smrt,
pekelně dlouhá.
Jsou to jenom slova pouhá.

Nesnaž se mě zachránit,
nesnaž se mě udržet naživu.
Neopovažuj se mi v tom zabránit.....

You are my life song 6.kapitola

29. ledna 2014 v 20:17 | Purdy Girl |  FF
A je tu další kapitolka YAMLS :3 Pedem se omlouvám, je to kratší. Ale i stak doufám, že se bude líbit. :) Komentík potěší :)

Maddie
"Danny! Danny! Co se děje? No tak otevři přeci!", křičela jsem a omcovala s dveři. Ale nic. Zpoza se nesly čím dál větší vzlyky. "Danny notak!" "Uhni mi z cesty Mad.", řekla mi Kath a odrstřila mě ode dveří. Odstoupila od nich, rozběhla se a narazila do nich. Dveře povolili. Otevřela jsem dveře a spatřila Dennisu jak leží skroucená naboku na postli, pláče a ruku má nepřirozeně zkroucenou. "Proboha Denny, co se stalo?", vylekala jsem se a běžela za ní. Kath mě zastavila. "Maddie, to nemá cenu. Nic nám neřekne. Pomoz mi ji postavit na nohy, odvezeme ji do nemocnice." A tak sme ji spolu s Kath postavili na nohy, opatrně ji posadili do auta a vyjeli jsme do nemocnice.

Dennisa
Seděla jsem na lehátku, zatímco mi doktor dával na ruku sádru. "Copak ste dělala slečno?", vyzvídal pořád ten doktor. Jenom jsem po něm hodila pohled álá běžte všichni někam. Doktor mi dodělal ruku, já šla zpátky do čekárny a spolu s holkama sme jeli domů. V autě panovalo hrobové ticho. Hnedka jak jsme přijeli domů jsem šla do pokoje. Tam jsem si sedla k počítači, pustila si nějakou hudbu a koukala do prázdna. Jen ta, vracela jsem se v čase. Do léta. Do časů, kdy jsem byla šťastná, zamilovaná. Pak se to "nějak zvrtlo". Zavřela jsem oči, abych zabránila slzám. Ale těch bylo moc. Kutáleli se mi po tvářích a znázorňovaly moji bolest a utrpení o kterým jsem si myslela, že už bylo zapomenuto...

You are my life song 5.kapitola

29. ledna 2014 v 17:09 | Purdy Girl |  FF
Ahojík :3 Takže, tady přidávám další kapitolku YAMLS :3 Komentíky potěší :3 :)

Dennisa
Úspěšně jsem zvládla obě dvě zkoušky. Jop, tomuhle se říká výhra. Když jsem přišla domů, nikdo tu nebyl. Zašla jsem do svýho pokoje. Tam jsem si nabalila věci a vyrazila jsem. Záměrne jsem do budovy příšla o dvě hodiny dřív. Po kratším bloudění, jsem dorazila před dveře učebny hry na piana. Příložela jsem ucho na dveře, jestli neuslyším nějaký hlasy, ale bylo tam ticho. A tak jsem se odvážila a zaklepala na dveře. "Dále.", ozvalo se tlumeně zpoza dveří. Měl úžasný¨hlas. I když jsem si předsevzala, že do místnosti vstoupím jako dáma, dopadlo to ale skoro stejně jako minule, Otevřela jsem dveře, pozdravila jsem a vykročila k piánu. Bohužel jsem si přišlápla tkaničku. Země na mě zaútočila. Bolestivě jsempřistála na obličeji. Bolestivě jsem přistála na obličeji. Když jsem se ze země zvedala, uviděla jsem, jak se drží za hlavu a směje se krásným hrdelním smíchem. "Jsem ráda, že jsem vás mohla pobavit.", řekla jsem trochu naštvaně a oprášila si kalhoty. Nevím, co proti mně ta mrcha zem má. Já totiž padám v jednom kuse. Povrch může být sebevíc rovný, já stejně skončím na zadku. To je můj bolestivý osud. "Copak potřebuješ?", zeptal se mile a snažil se o vážný tón ale jeho snahu kazil pobavený úsměv hrající na jeho tváři. "Vlastně nic, jenom jsem myslela, že bych si mohla zahrát na piáno." V očích mu zajiskřilo. "Tak určitě. Poď." Podíval se na hodinky. "Máme spoustu času." Sedli jsme si na stoličku. Já začala hrát úryvek z nějaké písničky. Ani nevím jak, prostě se mi to nějak dostal do prstů. On tu melodii asi poznal a hnedka se přidal. Bylo to dokonalý. Jako by jsme byli jeden. Dohráli sme. "Můžete mi něco zahrát?", zeptala jsem se ho se štěněcíma očima. Přikývl. Já ruce položila do klína, on ty svoje na klaviaturu. Sálem se nesla božská melodie. Topila jsem se v ní. Pozorovala jsem jeho soustřděný výraz. Měl zvláštně řezaný obličej, jeho rysy byly ostré ale přitom příjemné. Měl krásný černý vlasy asi nad lopatky, knědý oči a tenký rty. Jeho paže zdobilo tetování. Na pianistu neobvyklí, ale proč ne. Dneska na sobě měl černou košili s tím, že první tři knoflíčky byly rozepnuté. Na zápěstí měl pár bílých gumových náramků. Měl černé kožené upnuté riflr. A ještě jedna zvláštnost na něm byla. Kromě jeho nadpřirozené krásy a charismatu se od ostatních lišil i v ostatních ohldedech. Oči měl obtálou černou tužkou, pod levým okem měl znamínko a jeho nehty byly přetřené černým lakem. "Jak se jmenujete?", vypadlo ze mě. Vypadal překvapeně, potom se usmál nádherným úsměvem. "Ashley.", odpověděl mi. "A ty?". "Dennisa.", přikývl. "Chceš si jěště zahrát?", zeptal se mě medovým hlasem. "Jestli vám to nebude vadit." "Prosím tě, tykej mi. Cítím se staře, když mi někdo vyká." Usmála jsem se. "Nevadilo by ti, kdybych si ještě mohla zahrát?" LAni v nejmenším.", usmál se na mě, chytil mi ruce a položil je na klapky. On se mě dotýká!!! Bože uklidni se, napomenula jsem se v duchu. Hodila jsem po něm pohled a setkala se s tím jeho. Pod jeho pohledem jsem roztávala. Topila jsem se v té hnědé barvě. "Hraj.", zašeptal a tím mě tak vytrhl z myšlenelk. Přikývla jsem a spustila. Tuhle skladu jsem slyšela v nějakým filmu. Strašně se mi ta melodie zalíbila a tak jsem se ji naučila. Popravdě řečeno jsem netušila, že to ještě umím. Moje prsty si o to řekli. Cítla jsem jeho pohled na sobě......

Ashley
Dennisa byla opravdu talentovaná- a ne jenom v padání na zem. Zíral jse, jak ladně a naprosto bez potíží vládá kvinto oktávy v těžkém rytmu, pravá ruka ji hraje akordy a melodii zároveˇ. Bylo to úžasný. Dokonale uměla měnit tempa. Nechápal jsem to, protože ona říkala, že doma nemůže cvičit. Protože nemá na čem. Svoji ruku jsem přesunul na její stehno. Ztuhnula. "Pokračuj.", řekl jsem ji. Ale už se neozval ani tón. Rychle se otočila, vlepla mi facku, posbírala si věci a se slzami v očích vyběhla z místnosti. Nechápal jsem to...

Dennisa
Utíkala jsem pryč. Od toho zmrda. Viděla jsem jeho tvář před očima. Zelený vlasy s patkou, piercing v obočí a v jazyku. Martin... Přiletěla jsem domů, vyběhla sschody a zamčela se v pokoji. Zpoza dveří jsem slyšela Maddie a Kath. Bylo mi to jedno. Do uší jsem si dala slucháka a pustila nějakou screamovou kapelu. Lehla jsem si na bok a začala si drtit ruku. Ta bolest byla svým způsobem příjemná. Ale chtělo to víc. Odšoupla jsem postel, dala mezi ni a stěnu svoji ruku a postel zpátky tvrdě přistrčila. Ozvalo se křupnutí a bolest. Vykřikla jsem. A je to v hajzlu...

Happy B-Day!

28. ledna 2014 v 19:02 | Purdy Girl |  Ashley
So yeah! :D Dneska je 28.1. a právě dneska slaví Ashley Purdy svoje 30.narozeniny!
Za prvé, kdybych t nevěděla tipnu mu tak maximálně 23
Jeho tělo je dokonalý :33333
Tááákže, Purdy :D Přeju ti všechno nejlepší, hodně zdraví, lásky, úspěchu. Ať se ti všechno daří, ať dosáhneš všeho, co chceš :))
Strašně moc ti děkuju, za to, že jsi pro mě světlo v tmavých těžkých dnech,...
Tvoje fotky, úsměv, hlas, to je pro mě spása :3
Jsi můj idlo, hrdina. Strašně moc tě obdivuju :3
Táákže to pěkně oslav (vždyť jsou to kulatiny!!!) a ať alkohol teče proudem! :DDDDD
Happy B-Day! <3

You are my love song 4.kapitola

27. ledna 2014 v 20:45 | Purdy Girl |  FF
Takže, je tu další kapitolka! Strašně moc děkuji za komentíky a obrovskou podporu, kterou mi tímto dodáváte! Strašně ale strašně moc děkuji :3 Tak, tak už to nebudu obkecávat :D Příjemný počtení :) Love u!

Dennisa
Dneska to byl ve škole totální vopruz. Nestalo se nic zajímvýho a hodiny se neskutečně táhly. Bylo to k zbláznění. Když konečně skončila hodina, šlo se na oběd. V naší jídelně vařili dobře. Jakmile jsem se naobědvala, zamířila jsem domů. Ani ne za hodinu jsem už otvírala vchodové dveře. Doma byla jsenom Kath a Laura. Tak asi ji to rande s Dannym nevyšlo, pomyslela jsem si a dál už to nějak neřešila. Zbytek odpoledne jsem strávila nad učebnicí chemie a dějepisu. Zítra mě čekali důležité zkošky a tak jsem se chtěla maximálně připravit. Ovšem občas mi moje snažení kazila ta andělská tvář. Už jsem se nemohla dočkat na další setkání.

Ashley
Přišel jsem z fitka naprosto vyčerpaný. Lehl jsem si na gauč a jen tak odpočíval. Dát si do těla je dobrá věc, až na to bolení svalů. Bez toho to ale nejde. Podíval jsem se, kolik je hodin. Za hodinu mi začíná první lekce. To znamená, že bych se měl pomalu začít chystat, abych dorazil včas. S tichým zaskučením jsem se zvedl a začal balit noty do tašky. Spěšně jsem se učesal, namaloval oči a upravil svůj zevnějšek. Poté jsem vyšel z domu a nastoupil do auta. Do budovy jsem vstoupil s pětiminutovým předstihem. Rychle jsem vyběhl schody a otevřel učebnu. Jakmile jsem do ní vstoupil, dýchla na mě krásná uklidňující atmosféra. Tady je radost pracovat. Přemýšlel jsem, kdy to nemehlo zase uvidím. Něco mi říkalo, že to nebude trvat dlouho. Ozvalo se zaklepání a já jsem přešel ke dveřím, které jsem následně otevřel. V nich stál můj dnešní první žák. A potom už to jelo....

Dennisa
Bylo deset hodin večer a já si překousávala chemii. Vůbec mi to nešlo. A to jsem nad tím strávla celý odpoledne! Do pokoje přišla Maddie. "Notak Denny, nech toho. Musí se ti to plíct." "Jenže ono se mi nemá co plíct, když tam nic nemám.", řekla jsem otráveně a zaklepala si na čel. Maddie se usmál, příšla ke mě a vytáhla mě za ruku do stoje. "Pojď. Udělala jsem kakao. Dáme si společně, mrkneme na nějakej film, ty se odreáguješ a bude to v pohodě. zítra ty zkoušky dáš.", řekla mi a už jsme šli do obýváku...

You are my life song 3.kapitola

26. ledna 2014 v 21:17 | Purdy Girl |  FF
Hej holá lidičky! :D Tak už jsme u třetí kapitoly! Docela nářez, že? :DDDDD No nic, přidávám další kapitolku, a omlouvám se, že je kratší. Takže doufám,že se bude aspoň trošičku líbit. Komentík potěší :3

Dennisa
Probudila jsem se. Bylo půl šesté ráno. Zvedla jsem se a přešla do koupelny, kde jsem vykonala každodení hygienu. Na svůj obličej jsem nanesla trochu make-upu, oči obtáhla černou linkou a řasy protáhla řasenkou. Rty jsem si zvýraznila růžovou rtěnkou. A co s vlasy? Ledabyle jsem je přejela žěhličkou, potom natupírovala, nalakovala. Moje vlasy byli modro-zelené barvy asi tak pod lopatky. K tomu jsem přidala pár pramínků černé barvy do spodku. Do obočí píchla pierc. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a byla jsem naprosto spokojená. Přešla jsem zpátky do pokoje, bzala si potrhané bílé rifle, černý tričko, bílo-černý proužkovaný návleky. Nabalila jsem si tašku do školy, vzala si ji přes rameno a zamířila do kuchyně. Byla tam moje spolubydlící Katherin. I když jsem chodila na střední, bydlela jsem s mojí kamarádkou Katherin, Laurou a Maddie. Katherin byla černovlasá dívka, s černýma očima. Byla milé povahy, ale někdy si o sobě moc myslela. Laura byla blondýnka s pronikavýma zelenýma očima. Nezvyklá ale nádherná kombinace. Laura byla velmi energická a hodná osůbka. A Maddie? Tu jsem měla nejradši. Jeji vlasy byly červené asi tak po ramena, oči měla oříškově hnědé. Maddie byla z nás nejchytřejší a byla to taková ta starostlivá osoba, která v domě dělala pořádek a udržovala ho v chodu. Pozdravila jsem Katherin a nachystala si snídani. "Hej, Kath, v kolik se dneska vrátíš?", začala jsem vyzvídat. "Nevím. Uvidím, jak dopadne to rande s Dannym.", odpověděla mi a přehodila si vlasy na záda."Oká." Utrhla jsem si poslední sousto z croasantu, vzala si kabelku, obula se, vzala si kabát a odešla do školy...

Ashley
Dneska jsem si zašel do fitka. A to docela po dost dlouhý době. A bylo to znát. Hned po pár vzpěrech jsem byl spocenej. Jo, budu muset na sobě zase zamakat. Po dvou hodinách makání jsem odcházel s tělocvičny a zamířil jsem do sprch. Jakmile jsem se umyl, s ručníkem kolem pasu jsem přešel do šaten. Sáhl jsem do odkladový skříňky, kam jsem si dal klíče od normální skříňky a nahmatal prázdný povrch. "No to snad ne.", řekl jsem a rukou prošmátral prostor znovu. Nic. Stoupl jsem si na špičky (protože jsem menší postavy) a podíval se. Nic. "No doprdele.", hlesl jsem tiše. Vedle mě se objevil chlápek asi tak v mým věku, dobře udržovanej s ručníkem kolem pasu. "Klidně ti ho tam dám květinko.", řek laškovně a přiblížil se ke mě. "Ne, to je dobrý. To byl omyl.", řekl jsem a rychle vyšel ze šaten. Přišel jsem na recepci. "Prosím vás. Mám takový problém. Ztratil jsem klíček od svý skříňky." Ta ženská za pultem mě sjela pohledem odšpičky prstů na noze až po kořínky mých vlasů. Ptom tento proces znovu zopakovala. "Haló! Potřeboval bych náhradní klíče!". "Dobře, dobře. Nerozčilujte se hned pane.", odpověděla mi ta recepční ale do očí se mi nedokázala podívat, protože svůj pohled udržovala na zcela jiných místech. Začínalo mi to být nepříjemný. "Jaké e číslo vaší skříňky?" "234.", odpověděl jsem pohotově. Ta ženská se otočilaa do nastavené dlaně mi dala klíčky. "Ty předchozí klíče budete muset uhradit." "Jistě, ale jestli dovolíte, nejdřív bych se převlékl.", dodal jsem suše a zamířil zpátky do šaten, přičemž jsem se modlil aby tam nebyl ten chlápek...

You are my life song 2.kapitola

25. ledna 2014 v 21:41 | Purdy Girl |  FF
Tak jo :D Je tu další díleček YAMLS :) Enjoy it! :)

Dennisa
Myslela jsem že z toho zcvoku."Narovnej se, neupravuj si vlasy, vyndej si ten piercing z obočí, pořádně na špičky." Bože, měla jsem toho akorát tak dost. Přišla ke mě Ellen, moje učitelka baletu. Baba asi v kolem 60 let, šedý vlasy byly v drdolu. Na sobě měla černé šaty. Měla jsem sto chutí se sebrat, vrazit do uší sluchátka a poslechnout něco od Asking Alexandria nebo Blessthefall. Ale to jsem bohužel nemohla. Podívala jsem se na růžové hodiny, které byly na stěně. Ještě půl hodiny tohohle pekla. "Slečno Madinsonová, můžete se laskaě přestat tvářit tak kysele?", přišla ke mně Ellen a promluvila na mě s velkým francouzkým přízvukem. "Uvidím, co bude v mých silách.", odpověděla jsem ji. Začali sme znovu. Všechny ostatní holky se na mě dívali jako na blázna. Zatímco všechny měly vlasy v drdolu, já je měla v culíku. A samozřejmě jsem byla jediná, kdo má barevnou hlavu, černý tílko,a pekelně krátkou nadýchanou růžovou sukni, a černé piškoty, s černými šńurkami zavázanými kolem lýtek. Za pár minut Ellen přišla znovu. "Slečno Madinsonová, když vás to tady tak nebaví, myslete na něco jiného. Není v popisu mé práce se dívat na ty vaše otrávené výrazy." Hnedka mi před očima naskočila tvář toho neznámého pianisty. Vybavila jsem si jeho dlouhé prsty, jak běhají po klávesách. Sálem se linula hudba, ale já ji skoro nevnímala. Myslela jsem na něj a dělala kroky. Když jsem otevřela oči, v zrcadle před sebou jsem uviděla sebevědomou dívku, která ví co chce.......

Ashley
Před očima jsem měl její tvář. Byla krásně roztomiloučká. Ale no tak Purdy! To už zase začínáš děvkařit?! Zakroutil jsem hlavou a přešel do obýváku. Vzal sem telefon a vyťukal tak doře známé číslo. Nic. Hlavoá schránka. Položil jsem to. Sedl jsem si na gauč. Lokty jsem si dal na kolena a hlavu do ruk. Proč mi to udělala? Proč? No tak, seber se. Ale já udělal přesně samej opak. Uzavřel jsem se do sebe. Zatl jsem pěsti. Na to jak jsem ji miloval, jsem ji pekelně nesnášel. Vstal jsem, rozmáchl se a schodil vázu na zem. Ta se roztříštila na milion malinkatých kousíčků. "Ne! Ne! Ne! Ne!", začal jsem křičet a ničit všechno, co mi přišlo do cesty...